Překlad 2003 Petra Sojková, 2003, 2004, 2005 Petr Sojka, 2001 Janka Chlebíková, a 2004, 2005 Ján Buša je šířen pod GNU FDL licencí.
Permission is granted to copy, distribute and/or modify this document under the terms of the GNU Free Documentation License, Version 1.2 or any later version published by the Free Software Foundation; with no Invariant Sections, no Front-Cover Texts, and no Back-Cover Texts.
Tento dokument popisuje základní vlastnosti distribuce TEX Live 2005, což je instalace TEXu a přátel pro GNU/Linux a další unixové systémy, Mac OS X a (32-bitové) systémy Windows. Instalace není určena pro starší Mac a MS-DOS systémy.
TEX Live obsahuje .exe soubory pro TEX, LaTeX2e, ConTEXt, Metafont, METAPOST, BibTeX a mnoho dalších programů včetně obsáhlého seznamu maker, fontů a dokumentace spolu s podporou sazby v mnoha různých světových jazycích. Je částí mnohem větší TEX-kolekce (krátce popsané dále v oddíle 2, na straně 7), spolu jsou výsledkem společného úsilí skupin uživatelů TEXu.
Aktuální verze použitého software je v archívu CTAN na http://www.ctan.org.
Pro krátký seznam hlavních změn v této verzi TEX Live nahlédněte na konec tohoto dokumentu, do oddílu 10 na straně 76.
TEX Live lze použít třemi základními způsoby:
Každá z těchto možností je popsána detailně v následujících sekcích členěných dle OS, zde jen souhrn:
TEXovská komunita je aktivní a vstřícná a téměř všechny seriozní otázky jsou obvykle zodpovězeny. Podpora je neformální, je prováděna příležitostnými čtenáři a dobrovolníky, a proto je důležité, abyste svou domácí úlohu udělali předtím, než vznesete dotaz. (Pokud toužíte po garantované komerční podpoře, můžete na TEX Live zapomenout a zakoupit komerční distribuci; viz http://tug.org/interest.html#vendors pro seznam prodejců.)
Níže je uveden seznam informačních zdrojů, přibližně v pořadí, ve kterém ho doporučujeme k použití:
Dvě základní fóra pro hledání řešení problémů jsou newsová skupina news:comp.text.tex a emailová diskusní skupina texhax@tug.org. V archívech těchto zdrojů najdete tisíce předchozích dotazů a odpovědí čekajících na vaše hledání. Nahlédněte na http://groups.google.com/groups?group=comp.text.tex, respektive na http://tug.org/mail-archives/texhax. Dotazem do obecného vyhledávacího stroje jako http://google.com také nic nepokazíte a pro specifika češtiny a slovenštiny najdete další zdroje odkazované na http://www.cstug.cz.
Druhou stranou mince je odpovídání dotazů těch, kdo kladou otázky. news:comp.text.tex i list texhax jsou otevřeny pro kohokoliv. Přihlaste se, naslouchejte a začněte odpovídat tam, kde můžete. Vítejte ve světě TEXu!
Tento oddíl popisuje strukturu a obsah TEX Live a TEX-kolekce, které je částí.
Počínaje rokem 2003 nás prostorová omezení formátu CD-ROM donutila rozdělit TEX Live na více distribucí:
CTAN, protext, MacTEX a texmf-extra se řídí odlišnými podmínkami kopírování než TEX Live, proto při redistribuci nebo modifikaci buďte pozorni.
ProTEXt je poskytován v kořenovém adresáři live DVD nebo na svém vlastním CD (pro ty, kteří nemohou použít DVD).
Jakou používáte distribuci, zjistíte náhledem souboru 00type.TL na začátku adresáře TEX Live. Tento soubor obsahuje také informaci o datu vydání TEX Live.
Přirozeně, každá skupina uživatelů se rozhodne, co distribuovat, podle vlastních potřeb. (TUG i CSTUG zasílá všechny tři zmíněné disky všem svým členům.)
V kořenovém adresáři distribuce TEX Live najdete následující podadresáře. Na live DVD, je celá TEX Live hierarchie v podaresáři texlive2005 a ne v kořenovém adresáři disku.
| bin | Binárky, s podadresáři dle platforem. |
| source | Zdrojové kódy všech programů, včetně distribuce Web2C TEXu a Metafontu. Jsou v bzip2-zkomprimovaných archívech tar. |
| support | Pomocné balíky a programy. Automaticky nejsou instalovány: některé editory a TEXová vývojová prostředí. |
| texmf | Strom programů společně s jejich podpůrnými soubory a dokumentací. Nezahrnuje formáty TEXu a balíky. (TEXMFMAIN v následujícím oddíle.) |
| texmf-dist | Hlavní strom formátů a balíků. (TEXMFDIST v následujícím oddíle.) |
| texmf-doc | Strom samostatné čisté dokumentace, uspořádán podle jazyků. |
| texmf-var | Strom pro soubory automaticky generované a uložené. (TEXMFSYSVAR v následujícím oddíle.) |
| xemtex | Strom pro pomocné programy používané jenom pod Windows. Tyto programy jsou obvykle na unixových systémech nainstalovány nebo jsou alespoň snadno zkompilovatelné. |
V kořenovém adresáři distribuce jsou navíc instalační dávky a soubory README (v různých jazycích).
Adresář texmf-doc obsahuje pouze dokumentaci, ale ne úplnou. Dokumentace programů (manuály, man-stránky, info-soubory) jsou v texmf/doc, protože programy jsou v adresáři texmf. Podobně, dokumentace TEXových balíků a formátů je v texmf-dist/doc. K vyhledání veškeré dokumentace na libovolném místě můžete použít programy texdoc nebo texdoctk. Souhrnné odkazy v kořenovém souboru doc.html mohou být také užitečné.
Tento oddíl uvádí seznam všech předdefinovaných proměnných určujících stromy texmf, používaných systémem a jejich zamýšlený účel. Povel texconfig conf vám ukáže hodnoty těchto proměnných, tedy můžete jednoduše zjistit jak tyto odpovídají názvům adresářů ve vaší instalaci.
Další rozhovor o příkazu texconfig a příbuzných pomůckách, viz oddíl 4.1, na straně 28.
TEX Live obsahuje několik rozšířených verzí TEXu:
Na TEX Live najdete několik často používaných programů:
Jak již bylo zmíněno v oddíle 1.1 na straně 5, TEX Live má tři základní užití:
V následujících sekcích popíšeme pro Unix specifické postupy pro každé výše zmíněné užití.
|
Varování: Kolekce na CD i DVD jsou ve formátu ISO 9660 (High Sierra), včetně rozšíření Rock Ridge (a Joliet pro Windows). Proto váš unixový systém musí být schopen využívat rozšíření Rock Ridge. Ověřte tedy v dokumentaci příkazu mount, jak toho docílit. Pokud máte na své lokální síti několik různých strojů, namontujte média na takovém stroji, který Rock Ridge podporuje, a použijte je na ostatních. Moderní systémy by měly používat disky bez problémů. V případě problémů nám dejte vědět. V dalším předpokládáme, že jste schopni namontovat Rock Ridge kompatibilní CD.
|
TEXový systém můžete spouštět přímo z live DVD, bez instalace distribuce na disk. (Odtud název ,TEX Live ‘.) TEX nejde spouštět přímo z jiných CD (viz oddíl 2.1 na straně 7). Na začátku musíte namontovat CD resp. DVD a povolit rozšíření Rock Ridge. Konkrétní příkaz se liší systém od systému. Níže uvedené funguje pod Linuxem (název zařízení /dev/cdrom se může lišit, stejně tak název souborového systému: Solaris například pro ISO 9660 používá název hsfs – souborový systém High Sierra). Všechny příklady používají > jako prompt shellu, vstup uživatele je podtržený.)
Změňte aktuální adresář do právě namontovaného adresáře:
Pod Mac OS X je adresář typicky pod /Volumes a zařízení bude namontováno automaticky. Spusťte instalační dávku install-tl.sh:
Po několika uvítacích zprávách a zobrazení základního menu vás systém žádá o zadání volby. To učiníte stiskem vybraného znaku a zmáčknutím klávesy Enter (bez lomené závorky). Nezáleží, zda používáte malá či velká písmena; v ukázkách jsou použita malá.
Pro spouštění z média bude prvním příkazem d a následně příkaz 1 pro nastavení adresářů. I v tomto případě musíme nastavit adresář na lokálním disku, kam bude TEX zapisovat soubory, které generuje, jako fonty, formátové soubory, a také upravené konfigurační soubory. V tomto příkladě použijeme /opt/texlive2005. Je vhodné přidat k názvu také rok, protože tyto generované soubory nejsou kompatibilní pro různé verze. (Pokud jste spokojeni s implicitní hodnotou /usr/local/texlive/2005 můžete pokračovat dalším krokem.)
Zpátky v hlavním menu, naším dalším a posledním příkazem bude r pro nastavení běhu z média bez instalace na disk:
Jak vidíte, jsme zpět v hlavním menu.
Dalším krokem je nastavení dvou proměnných prostředí: PATH pro adresář programů závislých na architektuře OS (abychom mohli spouštět programy) a TEXMFSYSVAR na hodnoty specifikované výše. V tabulce 1 vidíte seznam jmen architektur pro různé systémy.
Jakmile byla dokončena základní instalace a byly nastaveny proměnné prostředí, posledním krokem je spuštění programu texconfig nebo texconfig-sys pro přizpůsobení instalace specifickým potřebám. To je popsáno v oddíle 4.1 na straně 28.
|
Syntax pro nastavení proměnných prostředí a nastavení inicializačního souboru, který je obsahuje, závisí na používaném shellu. Pokud používáte Bourne-kompatibilní shell (sh, bash, ksh, apod.), dejte si do svého souboru $HOME/.profile:
Pro C shell-kompatibilní shelly (csh, tcsh) si dejte do $HOME/.cshrc toto:
Pak se odhlaste, přihlaste s novým nastavením a otestujte svou instalaci (viz oddíl 4.2 na straně 29).
Pokud narazíte na problémy, pokuste se je řešit se svým místním systémovým administrátorem: jak namontovat média TEX Live, jaké adresáře používat. Také detaily změn osobních konfiguračních souborů se mohou systém od systému lišit.
Dnes je možná, ba i typická, instalace distribuce TEX Live na disk. To je možné provést z distribucí live nebo inst. Popis rozdílů různých distribucí najdete v oddíle 2.1 na straně 7.
V případě, že již máte na disku starší instalaci TEX Live, zaarchivujte si ji. Novou instalaci nelze instalovat přes starou. Pokud jste si ale důsledně svoje rozšíření instalovali do podstromů v $TEXMFLOCAL, po provedení nové instalace si v ní tyto podstromy rozbalte a docílíte tím vysoké míry zpětně kompatibility instalací TEX Live.
Na začátku musíte namontovat CD resp. DVD a povolit rozšíření Rock Ridge. Konkrétní příkaz se liší systém od systému. Níže uvedené funguje pod Linuxem (název zařízení /dev/cdrom se může lišit, stejně tak název souborového systému: Solaris například pro ISO 9660 používá název hsfs – souborový systém High Sierra). Všechny příklady používají > jako prompt shellu, vstup uživatele je podtržený.)
Změňte aktuální adresář do právě namontovaného adresáře:
Pod Mac OS X je adresář typicky pod /Volumes a zařízení bude namontováno automaticky. Spusťte instalační dávku install-tl.sh:
Po několika uvítacích zprávách a zobrazení základního menu vás systém žádá o zadání volby. To učiníte stiskem vybraného znaku a zmáčknutím klávesy Enter (bez lomené závorky). Nezáleží, zda používáte malá či velká písmena; v ukázkách jsou použita malá.
Tabulka 2 krátce uvádí volby hlavního menu. Pořadí, v kterém vybíráte volby jen lehce ovlivňuje výsledek, jenom volba i musí být poslední. Je rozumné procházet je v pořadí uvedeném zde.
|
Zde je detailní popis jednotlivých voleb.
p – Používaná platforma. Jelikož instalační skript automaticky hádá, na jaké platformě běží, tato volba se většinou nemusí přenastavovat a je potřeba pouze tehdy, když chcete potlačit automatickou detekci.
b – Instalované architektury. Implicitně se instalují binárky pouze pro právě používanou platformu. Je zde ale možnost si vybrat i další podporované platformy (anebo zrušit výběr právě používané platformy). To může být vhodné při sdílení TEXového stromu v heterogenní síti. Přehled podporovaných architektur je v tabulce 1 na straně 17.
s – Základní instalační schéma. Z tohoto menu můžete vybrat některou z předpřipravených množin sbírek balíků (instalačních schémat). Implicitní je full schéma pro instalaci všech balíků dostupných na médiu, ale můžete zvolit také basic schéma pro minimální systém anebo medium schéma pro něco uprostřed. Najdete zde také schémata pro uživatele Omegy a XML.
c – Prioritní volba jednotlivých kolekcí. Z tohoto menu vyberete jednotlivé instalační kolekce, které jsou výjimkami ze zvoleného instalačního schématu. Kolekce jsou o úroveň níž než schémata – kolekce tvoří jeden nebo více balíků, balíčky (nejnižší úroveň seskupování v TEX Live) obsahují aktuální soubory maker TEXu, rodiny fontů atd. V tomto menu hraje při výběru roli volba malých a velkých písmen.
l – Prioritní volba jazykových kolekcí. to override the collection set in the chosen scheme. Toto menu má stejné určení jako c, a to určit výjimky vybraného instalačního schématu, přičemž kolekce jsou utříděny dle podpory sazby různých jazyků. Malá a velká písmena jsou opět při volbách odlišována. Seznam jazykových kolekcí na TEX Live:
| (some) African scripts | Arabic | Armenian | Chinese Japanese Korean |
| Croatian | Cyrillic | Czech/Slovak | Danish |
| Dutch | Finnish | French | German |
| Greek | Hebrew | Hungarian | Indic |
| Italian | Latin | Manju | Mongolian |
| Norwegian | Polish | Portuguese | Spanish |
| Swedish | Tibetan | UK English | Vietnamese |
Jazykové kolekce typicky obsahují fonty, makra, vzory dělení a další pomocné soubory. (Například frenchle.sty je instalován pokud zvolíte volbu French.) Navíc instalací jazykové kolekce bude změněn obsah konfiguračního souboru language.dat, který určuje, jaké vzory dělení budou vloženy do formátů.
d – Instalační adresáře. Tyto adresáře mohou být změněny takto:
(Pak si můžete udělat symbolický odkaz kupříkladu na název /usr/local/texlive nezávislý na verzi, který může být aktualizován po otestování nové verze.)
Pod Mac OS X obvykle TEXové nadstavby hledají TEX v /usr/local/teTeX, což je proto na tomto OS doporučený adresář pro instalaci.
o – Další volby. Zde můžete zvolit následující obecné volby:
Neradíme přepsat váš systém TEX s touto volbou. Je zamýšlena v první řadě na vytvoření odkazů v standardních adresářích, které znají uživatelé, například /usr/local/bin, které již neobsahují žádné TEXovské soubory.
i – Vlastní instalace. Pokud jste si ověřili všechna nastavení a možnosti konfigurace, zvolte i, čímž se spustí instalace do vybraných adresářů.
Po ukončení instalace je dalším krokem umístění (na architektuře závislého) podadresáře adresáře TEXDIR/bin do proměnné prostředí PATH, aby se nově instalované programy našly. To nemusí být nezbytné v případě vytvoření symbolických odkazů. Seznam názvů architektur najdete v tabulce 1 na straně 17 nebo si vypište obsah adresáře TEXDIR/bin.
Přesná syntax pro provedení výše popsané změny a použitá startovací dávka uživatele záleží na shellu, který používáte. Pokud je to Bourne-kompatibilní shell (sh, bash, ksh, apod.), přidejte si do svého souboru $HOME/.profile toto:
Pro C shell-kompatibilní shelly (csh, tcsh) si dejte do svého $HOME/.cshrc tohle:
Jakmile byla dokončena základní instalace a byly nastaveny proměnné prostředí, posledním krokem je spuštění programu texconfig nebo texconfig-sys pro přizpůsobení instalace specifickým potřebám. To je popsáno v oddíle 4.1 na straně 28.
Níže uvádíme minimální okomentovaný příklad, který přijímá implicitní adresáře a instaluje binárky pouze pro aktuální OS. Tudíž pro instalaci je potřebný jediný příkaz i. Znak > je pobídka operačního systému jako obvykle.
Pokud narazíte na problémy, pokuste se je řešit se svým místním systémovým administrátorem: jak namontovat média TEX Live, jaké adresáře používat. Také detaily změn osobních konfiguračních souborů se mohou systém od systému lišit.
Můžete přidat jednotlivé balíky či kolekce z nové distribuce do existující předchozí instalace TEX Live nebo i jiné instalace TEXu, mající jinou adresářovou strukturu.
Na začátku musíte namontovat CD resp. DVD a povolit rozšíření Rock Ridge. Konkrétní příkaz se liší systém od systému. Níže uvedené funguje pod Linuxem (název zařízení /dev/cdrom se může lišit, stejně tak název souborového systému: Solaris například pro ISO 9660 používá název hsfs – souborový systém High Sierra). Všechny příklady používají > jako prompt shellu, vstup uživatele je podtržený.)
Změňte aktuální adresář do právě namontovaného adresáře:
Pod Mac OS X je adresář typicky pod /Volumes a zařízení bude namontováno automaticky.
Spusťte instalační dávku install-pkg.sh (ne install-tl.sh, která je určena pouze pro úplnou instalaci):
První sada voleb určuje, co se načte:
Co se provede, je určeno následujícími přepínači. Pokud není žádný specifikován, implicitní akcí je instalace vybraných souborů. Hlavní výstupní adresář je určen expanzí proměnné $TEXMFMAIN pomocí programu kpsewhich. Můžete to změnit nastavením proměnných prostředí TEXMFMAIN nebo TEXMF.
Další volby:
Zde je pár příkladů:
Pokud narazíte na problémy, pokuste se je řešit se svým místním systémovým administrátorem: jak namontovat média TEX Live, jaké adresáře používat. Také detaily změn osobních konfiguračních souborů se mohou systém od systému lišit.
Jakmile je hlavní instalace hotova, pro každý OS je třeba dokonfigurovat systém pro své potřeby a provést základní testy a ověření funkčnosti.
Dalším druhem následné činnosti je instalace balíků, fontů a programů, které nebyly obsaženy na TEX Live. Základní myšlenkou je tato rozšíření instalovat do podstromu TEXMFLOCAL, pokud jste instalovali na disk, a TEXMFSYSVAR, pokud spouštíte systém z CD či DVD. Více viz volbu ,,Instalační adresáře‘‘ na straně 22.
Bohužel detaily se liší balík od balíku, takže zde instalační instrukce neuvádíme. Zde jsou některé externí odkazy pro dobrý popis:
Kdykoliv po instalaci lze použít program texconfig pro konfiguraci systému. Program je instalován v podadresáři závislém na architektuře, ležícím v TEXDIR/bin/arch spolu se vším ostatním.
Pokud program spustíte bez argumentů, přejde do celostránkového režimu a budete moci měnit nastavení interaktivně.
Můžete ho také spustit s řadou voleb z příkazové řádky. Zde jsou nejčastěji užívané volby (TEX Live je nakonfigurován implicitně na papír velikosti A4):
Samozřejmě texconfig může podpořit změnu pouze některých z mnoha parametrů TEXové instalace. Hlavní konfigurační soubor pro programy Web2C se jmenuje texmf.cnf. Jeho umístění najdete příkazem ,kpsewhich texmf.cnf‘. Soubor obsahuje mnohé poznámky vysvětlující základní nastavení a možné alternativy.
V roku 2005 texconfig mění soubory v adresářích uživatele, a sice v $HOME/.texlive2005. Když instalujete TEX jen pro sebe, je nepravděpodobné, že nastene rozdíl. Avšak při instalaci TEXu na více-uživatelském systému, budete chtít pozměnit konfiguraci celého systému. V tom případě spusťte texconfig-sys namísto texconfig.
Podobně byli změneny skripty updmap a fmtutil, na práci v $HOME/.texlive2005. Na změnu systémových adresářů použijte příkazy updmap-sys a fmtutil-sys.
Především, při víceuživatelských systémech, budete pravděpodobně chtít příkazem fmtutil-sys –missing předgenerovat standartní formáty. Jinak každý uživatel skončí při svých vlastních formátech.
Rovněž, když máte vlastní pozměněnou kopii souboru fmtutil.cnf nebo updmap.cfg, namísto použití souborů vytvořených při instalaci, tyto musí být nainstalovány ve stromě, na který odkazuje proměnná TEXMFSYSCONFIG.
Seznam proměnných určujících adresáře pozměnené těmito příkazy je uveden v oddíle section 2.3, strana 8. Nynější adresáře můžete vidět spuštěním povelu texconfig conf a měnit je můžete editací souboru texmf.cnf.
Po nainstalování TEX Live přirozeně chcete systém otestovat a začít vytvářet nádherné dokumenty a/nebo fonty.
Tento oddíl popisuje základní postupy testování funkčnosti nového systému pod Unixem. Pod Mac OS X a Windows budete patrně spouštět testy přes uživatelské grafické rozhraní (GUI), ale principy jsou stejné.
Můžete si vyzkoušet přeložit tyto soubory podobně, jak bylo popsáno testování s sample2e.tex.
Pokud jste TEXový začátečník nebo potřebujete pomoc s vytvářením TEXových, respektive LATEXových dokumentů, navštivte http://tug.org/begin.html kvůli úvodním informačním pramenům.
Doporučený způsob instalace TEXu pod Mac OS X je použití distribuce MacTEX novinky roku 2005. Ta je poskytnuta na live DVD v kořenovém adresáři mactex/. Obsahuje vlastní (obvyklý) instalátor pro plnou TEXovou distribuci, založenou na kombinaci teTEXu a TEX Live, společně s mnoha doplňkovými aplikacemi a dokumentací. Domovská stránka projektu je http://tug.org/mactex.
Když chcete, instalce TEXu pod Mac OS X může být provedena přímo z TEX Live použitím skriptů install* následujícím zpusobem.
Abyste spustili instalační dávky pod Mac OS X, musíte mít nainstalovaný shell bash. Pokud máte Mac OS X 10.2 a vyšší, bash již máte a můžete pokračovat. Pokud máte starší verzi, implicitní shell je zsh, a ten nebude fungovat; budete muset získat bash z Internetu, anebo spíš aktualizovat svůj systém.
Jakmile máte bash, lze pokračovat dle dokumentace k unixové instalaci popsané v předchozích sekcích: viz oddíl 3 na straně 11; Mac OS X-specifické poznámky jsou přiloženy v místech, kde je to třeba.
V tomto vydání TEX Live, Bohu dík, má distribuce znovu obvyklý windowsový instalátor, jmenovitě tlpmgui.exe. (Na vysvětlení jiných distribucí viz stránku 7 sekce 2.1.)
tlpmgui má v podstatě stejné volby jako unixový instalátor, jen jsou udělány pomocí GUI interface: schémata voleb, individuální sbírky, instalační adresáře, atd. Sekce 3.2 na stránce 18 popisuje základní prvky. Jsou umožněny též některé poinstalační aktivity, jako například přidání/odebrání balíků nebo aktualizace databázy názvů souborů a generování formátů. Navíc, tlpmgui může nastavit systém pro spouštění programů přímo z DVD.
Pro ty, kteří se rádi dívají pod pokličku, tlpmgui používá jako svůj ,,stroj‘‘ windowsovký interpret příkazových řádků nazvaný tlpm.
Windowsovský systém TEX obsažený v TEX Live je založen na nových binárkách vypůjčených z projektu XEmTEX, známém dříve jako fpTEX (viz http://www.metz.supelec.fr/~popineau/xemtex-1.html). Obsahuje také některé starší (ale stále funkční) nástroje, především dvi prohlížeč, Windvi, který je při používání podobný na zavedený unixovský xdvi. Dokumentace je k nalezení na texmf/doc/html/windvi/windvi.html.
TEX Live může být instalován na systémech Windows 98, ME, NT, 2K nebo XP. Starší verze Windows (3.1x) a MS-DOS nejsou podporovány.
Varování: uživatelé Win9x si musí před instalací ověřit, zda mají dost místa pro uložení hodnot proměnných prostředí. Program tlpmgui.exe jim velikost tohoto prostoru nezvýší. V průběhu instalace bude nastaveno několik proměnných prostředí a je možné, že implicitní velikost překročíte. Přidejte si řádek SHELL=<path>COMMAND.COM /E:4096 /P pro zvýšení prostoru pro proměnné do svého souboru config.sys.
Po vložení CD TEX Live do CD mechaniky, by měl autorun aktivovat program tlpmgui. Pokud tomu
tak není, klikněte na Start→Spustit, a napište <drive letter>:\setup-win32\tplmgui.exe,
(nebo
<drive letter>:\texlive\setup-win32\tplmgui.exe když instalujete z TeX Collection DVD),
kde <cdrom drive letter> je písmeno CD mechaniky s CD TeX Live (nebo TeX Collection
DVD), pak klikněte na OK.
Otevře se instalační okno s názvem TeX Live installation and maintenance utility. Obsahuje následující oddíly: Main customization, Install, Select a scheme, Select systems, Directories a Options.
V oddíle Directories by měla být vyznačena instalační mechanika (adresář) za tlačítkem CD/DVD (např., F:/ nebo F:/texlive/ pro DVD), ale pokud tomu tak není, tak klikněte na tlačítko CD/DVD a zvolte mechaniku CD/DVD s CD TEX Live (nebo TeX Collection DVD).
Adresář, do kterého chcete instalovat softvér, může být nastaven kliknutím na tlačítko TLroot. Tento adresář bude nastaven pro pozdější použití jako proměnná prostředí TLroot. Proměnné prostředí TEXMFTEMP a TEXMFCNF zobrazené za tlačítky TEXMFTEMP a TEXMFCNF budou opraveny automaticky a nastaveny po dobu instalace, avšak mohou být nastaveny také ručně když je nutné přizpůsobit je zvláštním potřebám.
V oddíle Select a scheme je potřebné zvolit požadované instalační schéma TEX Live kliknutím na výběrové okénko obsahující instalační schéma (např., scheme-gust). Každé schéma má připojené tlačítko Info, které po kliknutí zobrazí stručný popis odpovídajíciho schématu.
Schéma je rozsáhlá sada souborů odpovídající určitému způsobu použití. Jsou tam základní (generic) schémata pro instalace minimální, střední a ůplnou (basic, medium a full). Další jsou určena typickým potřebám jednotlivých skupin uživatelů (co polské sdružení GUST nebo francouzský GUTenberg doporučuje svým členům) nebo aplikačnímu zaměření (XML a TEX).
Předdefinované schéma může být modifikováno. To se vykoná v oddíle Main customization volbou doplňkových sbírek z kolekcí ,,Standard‘‘ nebo ,,Language‘‘. Například kliknutím na tlačítko Select označené Standard collections, můžou být zvoleny pro instalaci doplňkové sbírky, jako např. METAPOST, Omega nebo dokumentace v různých jazycích.
Poznámka: Sady Ghostscript, Perl a Wintools jsou předvoleny a měly by být nainstalovány, ledaže byste je měli už nainstalované a opravdu víte, co děláte. Je to proto, že tyto jsou požadovány mnoha důležitými nástroji. Proměnné prostředí PERL5LIB a GS_LIB budou nastaveny také.
Dále, kliknutím na tlačítko Select označené Language Collections v oddíleMain customization se otevře okno Language collections v kterém může být zvolen instalační jazyk zaškrtnutím políčka vedle jazyka.
Dále, pro spuštění odpovídajícího instalačního procesu klikněte na tlačítko Install v oddíle Install.
Systém TEX Live vyžaduje některé poinstalační kroky (generování formátů, ls-R databází, nastavení proměnných prostředí, atd.). Všechny tyto operace se vykonají, některé můžou trvat déle. Počkejte, prosím, dokud neuvidíte oznámení o úspěšném ukončení instalace.
Odkaz na tlpmgui bude přidán k menu Start→Programy→TeXLive2005.
V případě potřeby (Win9x/WinME) budete požádáni restartovat váš počítač.
Pro úplnost, instalace TEX Live potřebuje další balíky a programy, které na stroji s Windows obvykle nenajdete. Mnoho skriptů je napsáno v jazyce Perl. Některé důležité nástroje používají interpret PostScriptu GhostScript pro rastrování či konverzi souborů. Mnohdy jsou třeba programy pro práci s grafikou. V neposlední řadě, speciální editor usnadňuje psaní vašich TEXových souborů.
Všechny tyto nástroje se dají lehce pro OS Windows najít, ale abychom vám usnadnili život, dali jsme sadu těchto programů přímo na TEX Live:
Tyto balíky jsou vypůjčeny z distribuce XEmTEX (nástupce fpTEXu).
Perl a GhostScript jsou instalovány implicitně; můžete je odznačit během instalace když už je máte nainstalovány.
Pokud tuto kolekci instalovat nechcete, nainstalujte si dodatečné nástroje k zúplnění systému TEX Live sami. Zde je seznam míst, odkud si tyto nástroje můžete stáhnout:
Můžete potřebovat také instalovat další nástroje, které nejsou volné1, a tedy nejsou vloženy na TEX Live, jako například GSView, nadstavba GhostScript pro komfortní prohlížení souborů v PostScript a v PDF. GSView je dostupný z http://www.cs.wisc.edu/~ghost/gsview/ nebo jakéhokoliv zrcadla CTAN.
Když máte TeX Live nainstalován, můžete použít program tlpmgui znova na změnu a udržování vaší instalace.
Protože odkaz na tlpmgui je v menu Start→Programy→TeXLive2005, spustěte jej zde. Ukáže se okno údržby s názvem TeX Live installation and maintenance utility. Obsahuje několik položek: Add Packages, Remove packages, Manage installation, Remove installation.
Klikněte na tlačítko Add packages nebo Remove packages na otevření odpovídající funkce a pak:
Při přidávání balíků, se seznam instalovaných balíků porovná s balíky poskytovanými vaším CD/DVD. Zobrazeny jsou jenom ty balíky, které ještě nejsou nainstalovány. Je na vás, abyste si zvolili, které balíky chcete instalovat.
Při odebírání jednotlivých balíků se zobrazí jen seznam už nainstalovaných balíků.
Všimněte si, prosím, že pro obě možnosti Add packages a Remove packages jsou nejdříve zobrazeny seznamy kolekcí.
Funkce dostupné v položce označené Manage the installation jsou užitečné na vykonání činností potřebných pro přidání podpory jazyka, který nebyl vybraný během instalace nebo pro přidání/znovu vygenerování formátu, který nebyl zvolen během instalace, nebo byl modifikován po instalaci.
Je možné vykonat následující kroky:
Poznámka: můžete zavřít okno Edit... kliknutím na tlačítko Cancel nebo Done; druhá volba odstartuje obnovu formátů (nebo souborů ,,fontmap‘‘ když jste editovali soubor updmap.cfg) s následným obnovením databázy souborů ls-R.
Pro další informace o konfiguraci viz oddíl 7.8, strana 40.
Položka označena Remove the TeX Live installation otvírá okno obsahující funkci, kterou nemá smysl popisovat a my ani nevíme, kdo by ji mohl potřebovat a čemu slouží ...:-)
V každém případě, jestliže pro své lokální dodatky používáte adresář texmf-local, odstraňovací procedura jej neodstraní ani nesmaže věci uvnitř něho. Adresář setup-win32 obsahuje tlpmgui a odpovídající soubory nebudou vymazány. Na jejich úplné odstranění budete muset něco vyčistit ručně.
Především, nezávisle na změnách, které děláte, nezapomeňte přebudovat databázové soubory ls-R. Jinak vaše nové soubory nebudou nalezeny. Můžete to vykonat buď spuštěním programu tlpmgui a zvolením odpovídající činnosti v položce Manage the installation, nebo ručně zadáním příkazu mktexlsr.
Jestliže chcete přidat soubory, které nejsou poskytnuty distribucí TEX Live, doporučujeme je umístit do adresáře $TEXMFLOCAL. Touto cestou se ochráníte před novými verzemi softvéru TEX Live.
Adresář definovaný proměnnou $TEXMFLOCAL je na zpočátku prázdný. Jestliže, například,
chcete přidat podporný soubor pro program symbolických výpočtů Maple, měli byste stylový
soubor umístit do:
c:\TeXLive2005\texmf-local\tex\latex\maple\
a soubory s dokumentací do:
c:\TeXLive2005\texmf-local\doc\latex\maple\
Program tlpm.exe, který je používán jako nástroj programem tlpmgui má množství dalších užitečných voleb. Jejich seznam dostanete příkazem:
Další informace a příklady najdete v tlpm.readme.
Kpathsea ví o jménech UNC, a proto je můžete používat na dosažení vašeho stromu TEXMF ze sítě. Ale jsou lepší možnosti. Všechny podpůrné a konfigurační soubory, všechno kromě souborů v adresáři bin/win32 je možné sdílet s TEX Live instalacemi teTEXu nebo unixovskou. To znamená, že můžete používat Sambu buď na namontování (mount) NT serveru k unixovské pracovní stanici, nebo na konverzi. Možných je několik strategií:
Verze Web2C pod Windows má některá specifika, která stojí za zmínku.
Tentýž příkaz vypíše umístění programu GhostScript. Pod Win32 je pro mnoho programů snazší použít GhostScript jako dll a nalézt ho přes klíč GhostScript v registrech, než měnit PATH, která má stejně limitovanou délku.
Konfigurační soubor pro dvips lze najít v
C:\TeXLive2005\texmf-var\dvips\config\config.ps
Můžete ho otevřít jakýmkoli editorem a změnit některé parametry.
Současná distribuce TEX Live implementuje proceduru pro generování vždy aktualizovaných mapovacích souborů pro dvips a pdftex. To provádí program updmap během instalace a také po přidání jakéhokoliv balíku s fonty. Pokud přidáte balíky ručně, editujte soubor updmap.cfg v $TEXMFVAR/web2c.
Pokud používáte program pdflatex pro vytvoření PDF souborů přímo a používáte papír
velikosti US letter, editujte soubor
C:\TeXLive2005\texmf-var\tex\generic\config\pdftexconfig.tex a
změňte ,\pdfpagewidth‘ a ,\pageheight‘. Tyto položky by měly vypadat takto:
GSView je nyní distribuován pod Aladdin licencí, a proto již není vkládán na TEX Live.
Pokud chcete změnit velikost stránky na velikost ‘US letter’, otevřete GSView z menu Start a vyberte Media→Letter.
Také jsou zde nastavení, která vám umožní mít co nejčitelnější renderované obrázky. V menu Media→Display Settings, nastavte jak Text Alpha, tak Graphics Alpha na 4 bity.
Instalační proces asociuje jak .ps, tak .eps soubory pro otevírání pomocí GSView.
Pro návod, jak tisknout, přejděte na oddíl 7.10.
Program tlpmgui.exe nastaví program Windvi jako program, který bude asociován s .dvi soubory, ale nepřidá jeho ikonku na pracovní plochu – to si již udělejte sami, prosím.
Otevřete program windvi kliknutím na ikonku nebo z příkazové řádky.
Můžete program zkonfigurovat pro velikost papíru ‘US letter’pomocí View→Options→Papertype a výběrem US (8.5′′× 11′′) a pak OK. Pak windvi ukončete.
Můžete změnit další parametry systému, jako například schopnost spouštět další programy specifikované v dokumentu (standardně z bezpečnostních důvodů zakázáno). Dále, když si poprvé prohlédnete .dvi soubor, může se vám zdát zvětšení příliš veliké. Velikost zmenšete, dokud nezískáte vyhovující.
Všechna nastavení programu Windvi jsou uložena v souboru windvi.cnf. Můžete ho najít pokud na příkazovém řádku zadáte:
Pokud s Windvi narazíte na problémy, smažte konfigurační soubor a testujte problém na standardní konfiguraci.
Pro obecné kontroly viz oddíl 4.2 na straně 29. Tento oddíl popisuje testy specifické pro Windows.
Otevřete soubor sample2e.tex ve svém editoru (Xemacs, WinShell); najdete ho v C:\TeXLive2005\texmf-dist\tex\latex\base. Objevit by se měl zdrojový soubor LATEXu. Pokračujte kliknutím na menu Command→LaTeX (XEmacs) nebo na ikonu LATEX v liště nástrojů (WinShell), a pak si výsledek prohlédněte poklepáním na menu Command→View DVI (XEmacs) nebo Preview (Windvi) ikonu (WinShell).
Pokud prohlížíte soubory s Windvi, budou se nejprve generovat fonty, neboť obrazovkové fonty nebyly instalovány. Po nějaké době, kdy jste již vytvořili většinu fontů, které používáte, již okno s generováním fontů budete vidět jen zřídka.
Doporučení: Pokud LATEX zastaví, protože nemůže najít soubor, můžete stisknout Ctrl-z pro ukončení.
Tisknout můžete přímo z Windvi. V tom případě bude tisk proveden přes unifikovaný tiskový ovladač Windows. Z definice je kompatibilní se všemi tiskárnami. Ale je tu háček: může generovat obrovské tiskové soubory a v některých (starších) verzích Windows jsou problémy. Výhodou je využití možností jako vkládání obrázků BMP nebo WMF. Také se ujistěte, že parametry tiskárny jsou dobře nastaveny (oddíl 7.8.4), jinak dostanete jinou velikost tisku (tisk nastavený na 600dpi poslaný na tiskárnu 300dpi způsobí, že dostanete pouze jeden kvadrant stránky).
Tisk je rychlejší a spolehlivější, pokud používáte dvips na vytvoření .ps souboru a pak tisknete z GSView volbou File→Print ... (objeví se okno Print).
Pokud používáte PostScriptovou tiskárnu, ujistěte se, že jste vybrali PostScript Printer. To uděláte výběrem tlačítka Print Method na spodním levém okraji okna Print. Můžete vybrat jakoukoliv tiskárnu, kterou jste dříve instalovali. Pokud se vám volbu PostScript Printer nepodaří zaškrtnout, tisk se nezdaří.
Pokud používáte svou ne-PostScriptovou tiskárnu, vyberte Ghostscript device v položce Print Method a klikněte na tlačítko vpravo označené djet500 a vyberte svou tiskárnu ze seznamu, který se objeví. Ve starších verzích GSView ověřte, že volba PostScript Printer není vybrána, a pak vyberte svou tiskárnu ze seznamu Device.
Co nazýváme Win32, není operační systém sám o sobě. Je to velká množina funkcí (kolem 12 000 dle hlavičkových souborů Microsoft SDK), pomocí kterých můžete psát aplikace pro různé operační systémy rodiny Windows.
Windows má tyto verze:
Win9x jsou schopny spouštět 32-bitové programy a 16-bitové programy naráz. Ale operační systém jako takový není celý napsán v 32-bitovém módu a nepodporuje ochranu paměti: 16-bitové aplikace mohou přepsat část paměti operačního systému! Některé části jako GDI (Graphical Device Interface) spravují omezené zdroje jako bitmapy, fonty, pera atd. pro množinu programů, jež běží současně. Všechny bitmapové hlavičky dostupné v jeden okamžik nemohou zabírat více než 64 KiB. To vysvětluje výkon a skutečnost, že systém často zkolabuje, když například začnete intenzivně používat grafické objekty.
NT, 2K a XP tyto nedostatky nemají, stejně tak jako další omezení Win9x. Jsou to opravdová multitasková prostředí, s ochranou paměti. Jsou mnohem operativnější než Win9x kvůli lepší správě paměti, lepšímu systému souborů atp.
Můžete si klást otázku ,,proč potřebuji příkazovou řádku, když mám Windows?‘‘
Dobrá otázka. Problém je velmi obecný. Ne všechny operace se dají lehce udělat v grafickém prostředí (GUI). Příkazový řádek dává možnosti programování.
Problém je zásadní: TEX je dávkový nástroj, není interaktivní. TEX potřebuje spočítat nejlepší rozvržení stránky, vyřešit křížové reference a tak dále. To může být provedeno jen globální optimalizací dokumentu. To (zatím) není úloha, která by se dala dělat interaktivně.
To znamená, že TEX by se měl používat z příkazové řádky. Situace není tak špatná – lze zde s výhodou psát nástroje pro složité zpracování: dají se lépe ladit, protože jsou nezávislé na GUI, a GUI nástroje mohou být navrženy s rozhraními pro dávkové neinteraktivní programy. To je případ TEXu, se kterým většinou pracujete přes grafický textový editor.
Příkazovou řádku budete potřebovat v několika situacích. Jednou z nich je ladění v případě problémů.
Tato umístění se na různých systémech mohou lišit.
Win32 API rozumí v cestách oběma znakům / i \, ale příkazové interprety ne! Tedy kdykoliv je cesta použitá programově, můžete používat oba oddělovače, nebo je dokonce míchat v jedné cestě. Na příkazové řádce však musíte používat pouze \. Důvodem je kompatibilita: interpret dříve používal lomítko jako oddělovač přepínačů programů.
Nebuďte překvapeni, když uvidíte cesty psané unixovými konvencemi: fpTEX je portace Web2C a prioritou je kompatibilita mezi platformami. Z těchto důvodů všechny konfigurační soubory používají unixové konvence.
Nejhorším rysem Win9x vzhledem k TEXu je pravděpodobně takzvaný souborový systém FAT. TEX používá velmi mnoho malých souborů s velikostí okolo 1–3 KiB. FAT systém je starý, vznikl před desítkami let a nepočítá s pevnými disky majícími desítky gigabajtů. Důsledkem je, že uložení desítek tisíc TEXových souborů na TEX Live není efektivní. FAT systém alokuje minimálně 32 KiB pro jakýkoliv soubor na velkém diskovém oddíle. To znamená, že TEX bude potřebovat mnohem více diskového prostoru než ve skutečnosti zabírá.
Na novějších souborových systémech FAT32 a NTFS tento nedostatek již není. Nejmenší adresovatelné části souborů mohou být veliké pouze 4 KiB a na NTFS můžete tuto velikost snížit na 512 bajtů.
Hodnoty proměnných prostředí se ve vašich programech chovají jako globální proměnné. Množina těchto nastavení se nazývá prostředí (environment). Každý program je spuštěn s kopií tohoto prostředí. Může číst a měnit hodnoty proměnných prostředí. Změny se dějí v kopii prostředí a nejsou rozkopírovávány do všech současně běžících programů.
Proměnná PATH je speciální proměnná prostředí, která se používá pro seznam adresářů, ve kterých jsou spustitelné programy. Způsob, jak ji změnit, se liší pro Win9x, WinME a NT/2K/XP:
Pokud je proměnná PATH již pro váš účet nastavená, klikněte na ni levým tlačítkem. V políčku Variable se objeví PATH, zatímco pole Value ukazuje současné nastavení PATH jako seznam adresářů oddělených středníkem. Přidejte adresář s binárkami (například c:\TeXLive2005\bin\win32). Pokud zde pro váš účet proměnná PATH ještě není nastavena, klikněte na políčko ‘Variable’a napište PATH, klikněte na políčko Value a napište adresář s binárkami. Důležité: klikněte na tlačítko Apply před stiskutím Ok, jinak se změny PATH neprovedou! Při nastavování proměnných prostředí buďte opatrní.
Nejlepší způsob, jak ověřit nastavení proměnných prostředí, je na příkazové řádce napsat:
což by mělo vrátit odpovídající hodnoty.
Pokud se podíváte na dokumentaci Web2C, dočtete se, že různé programy odvozené od TEXu používají totéž základní jádro. Například tex.exe a latex.exe jsou přesné kopie téhož programu, ale každá z nich používá jiný formátový soubor v závislosti na jménu spuštěného programu.
Pod Unixem je tato vlastnost implementována přes symbolické odkazy. Ušetří to diskový prostor, protože tentýž program je použit pro mnoho různých formátových souborů.
Win32 API nemá koncept symbolických odkazů, a tak abychom ušetřili místo, všechny TEXové sázecí programy byly zkompilovány jako DLLs (Dynamic Linked Library). To znamená, že to dopadne následovně:
Obecný nástroj s názvem irun.exe je k dispozici jako ekvivalent unixových pevných odkazů pro soubory pod Win32.
Nastavte také úroveň ladění:
Pokud chcete přesměrovat stderr na stdout, což pod Windows není možné, pak nastavte:
Tímto způsobem uložíte jak chybový, tak standardní výstup do téhož souboru.
| kpsewhich␣-expand-path␣$SELFAUTOPARENT | c:/TeX |
| kpsewhich␣-expand-path␣$TEXMF | c:/TeX/texmf.... |
| kpsewhich␣-expand-path␣$TEXMFCNF | .;c:/TeX/texmf-var/web2c; |
Položte si následující otázky:
TEX Live sestává ze stovek programů a desetitisíců souborů z různých zdrojů. Je proto obzvláště obtížné predikovat všechny potenciální zdroje problémů. Nicméně, uděláme, co je v našich silách, abychom vám pomohli (viz oddíl 1.2 na straně 5.)
Web2C obsahuje množinu TEX-príbuzných programov, t.j. samotný TEX, Metafont, METAPOST, BibTeX, atď. Originálna implementácia pochádza od Thomasa Rokického, ktorý v roku 1987 vyvinul prvý TEX-to-C systém založený na zmenových súboroch systému pre Unix, ktoré boli v prvom rade pôvodnou prácou Howarda Trickeya a Pavla Curtisa. Tim Morgan sa stal spravovateľom systému a počas jeho obdobia sa meno zmenilo na Web-to-C. V roku 1990 Karl Berry prebral túto prácu, asistoval pri tuctoch dodatočných príspevkov a v roku 1997 podal taktovku Olafovi Weberovi.
Web2C systém beží pod Unixom, 32-bitovými Windows, MacOSX a inými operačnými systémami. Používa originálne TEX zdrojové súbory od Knutha a ostatné základné programy napísané v jazyku web, ktoré sú preložené do C zdrojového kódu. Navyše, systém ponúka veľkú množinu makier a funkcií vyvinutých na rozšírenie originálneho TEX software. Základné komponenty rodiny TEXu sú:
Presné funkcie a syntax týchto programov sú popísané v dokumentáciách jednotlivých balíkov alebo v dokumentácii Web2C. Napriek tomu, poznanie niekoľkých princípov, ktoré platia pre celý balík programov, vám pomôže vyťažiť čo najviac z vašej Web2C inštalácie.
Všetky programy dodržiavajú štandardné GNU voľby:
Na vyhľadávanie súborov používajú Web2C programy prehľadávaciu knižnicu Kpathsea. Táto knižnica používa kombináciu premenných prostredia a niekoľkých konfiguračných súborov na optimalizáciu prehľadávania adresárového stromu TEXu. Web2C zvládne prácu s viacerými adresárovými stromami súčasne, čo je užitočné, ak niekto chce udržiavať štandardnú distribúciu TEXu a jeho lokálne rozšírenia v dvoch rozličných stromoch. Na urýchlenie vyhľadávania súborov, koreň každého stromu obsahuje súbor ls-R so záznamom obsahujúcim meno a relatívnu cestu ku všetkým súborom umiestneným pod týmto koreňom.
Najprv popíšeme všeobecný mechanizmus vyhľadávania ciest knižnicou Kpathsea.
Vyhľadávacou cestou nazveme zoznam elementov cesty, ktorými sú v prvom rade mená adresárov oddelené dvojbodkou alebo bodkočiarkou. Vyhľadávacia cesta môže pochádzať z viacerých zdrojov. Pri vyhľadávaní súboru ,my-file‘ podľa cesty ,.:/dir‘, Kpathsea skontroluje každý element cesty: najprv ./my-file, potom /dir/my-file, vracajúc prvý zodpovedajúci nájdený prvok (alebo prípadne všetky zodpovedajúce prvky).
Aby bolo dosiahnuté prispôsobenie sa konvenciám čo možno najviac operačných systémov, na neunixových systémoch Kpathsea môže používať oddeľovače názvov súborov rôzne od dvojbodky (,:‘) a lomítka (,/‘).
Pri kontrolovaní určitého elementu cesty p Kpathsea najprv overí, či sa na naň nevzťahuje vopred vybudovaná databáza (pozri ,Databáza názvov súborov‘ na strane 62), t. j., či sa databáza nachádza v adresári, ktorý je prefixom p. Ak to tak je, špecifikácia cesty sa porovnáva s obsahom databázy.
Ak databáza neexistuje, alebo sa nevzťahuje na tento element cesty, alebo sa v nej hľadaný súbor nevyskytuje, celý systém súborov je prehľadaný (pokiaľ to nebolo zakázané špecifikáciou začínajúcou ,!!‘ a hľadaný súbor musí existovať). Kpathsea zostrojí zoznam adresárov zodpovedajúcich tomuto elementu cesty a potom skontroluje každý z nich, či sa v ňom nenachádza hľadaný súbor.
Podmienka ,súbor musí existovať‘ sa týka napr. súborov typu ,.vf‘ a vstupných súborov čítaných príkazom TEXu \openin. Takéto súbory nemusia existovať (napr. cmr10.vf) a nebolo by dobré prehľadávať kvôli nim celý disk. Preto, ak zabudnete aktualizovať ls-R pri inštalácii nového ,.vf‘ súboru, súbor nebude nikdy nájdený. Každý element cesty sa prekontroluje: najprv databáza, potom disk. Keď je súbor nájdený, vyhľadávanie sa zastaví a výsledok je vrátený.
Hoci najjednoduchší a najbežnejší element cesty je meno adresáru, Kpathsea podporuje aj iné zdroje vo vyhľadávacích cestách: dedičné (layered) štandardné hodnoty, mená premenných prostredia, hodnoty súboru config, domáce adresáre používateľov a rekurzívne prehľadávanie podadresárov. Preto, ak hovoríme, že Kpathsea rozbalí element cesty, znamená to, že pretransformuje všetky špecifikácie do základného mena alebo mien adresárov. Toto je popísané v nasledujúcich odsekoch.
Všimnite si, že keď je meno hľadaného súboru vyjadrené absolútne alebo explicitne relatívne, t. j. začína ,/‘ alebo ,./‘ alebo ,../‘, Kpathsea jednoducho skontroluje, či taký súbor existuje.
Vyhľadávacia cesta môže byť vytvorená z rôznych zdrojov. Kpathsea ich používa v tomto poradí:
Všetky tieto hodnoty vyhľadávacej cesty môžete prezerať použitím ladiacích možností (pozri ,Ladenie‘ na strane 67).
Kpathsea číta počas behu z konfiguračných súborov s menom texmf.cnf vyhľadávaciu cestu a ďalšie definície. Vyhľadávacia cesta používaná na hľadanie týchto súborov sa volá TEXMFCNF (v predvolenom nastavení sa tento súbor nachádza v podadresári texmf/web2c). Všetky súbory texmf.cnf vo vyhľadávacej ceste budú prečítané a definície v posledných načítaných súborov majú prednosť pred definíciami čítanými predtým. Preto pri vyhľadávacej ceste .:$TEXMF, hodnoty z ./texmf.cnf prepíšu hodnoty z $TEXMF/texmf.cnf.
Ukážkový úsek konfiguračného súboru, ilustrujúci väčšinu týchto bodov:
Kpathsea rozpoznáva určité zvláštne znaky a konštrukcie vo vyhľadávacích cestách podobné tým, čo existujú v prostrediach unixovských interprétov príkazového riadku (shells). Ako všeobecný príklad uvedieme komplexnú cestu ~$USER/{foo,bar}//baz, ktorá sa expanduje do všetkých podadresárov pod adresármi foo a bar v domovskom adresári používateľa $USER, ktorý obsahuje adresár alebo súbor baz. Tieto konštrukcie sú popísané v ďalších odsekoch.
Ak vyhľadávacia cesta s najväčšou prioritou (pozri ,Zdroje cesty‘ na strane 56) obsahuje dvojbodku navyše (t.j. začiatočnú, koncovú, alebo zdvojenú), Kpathsea vloží na toto miesto vyhľadávaciu cestu s druhou najvyššou prioritou, ktorá je definovaná. Ak táto vložená cesta obsahuje dvojbodku navyše, to isté sa stane s ďalšou najvýznamnejšou cestou. Keby sme mali napríklad dané takéto nastavenie premennej prostredia
Užitočná črta je expanzia zátvoriek, ktorá funguje tak, že napríklad v{a,b}w sa expanduje na vaw:vbw. Vnáranie je povolené. Toto sa používa na implementáciu viacnásobných TEXovských hierarchií, priradením hodnoty $TEXMF s použitím zátvoriek. Napríklad v súbore texmf.cnf nájdete nasledujúcu definíciu (približne, v skutočnosti je tam ešte viac stromov):
Keď potom napíšete niečo podobné ako
bude to znamenať, že po hľadaní v aktuálnom adresári sa najprv prehľadá celý strom $HOMETEXMF/tex, $TEXMFLOCAL/tex, $TEXMFVAR/tex a $TEXMFMAIN/tex (posledné dva s použitím databázových súborov ls-R). Je to vhodný spôsob ako spúšťať dve paralelné TEX štruktúry, jednu nemennú (napríklad na CD) a druhú neustále aktualizovanú novými verziami, akonáhle sú dostupné. Použitím premennej $TEXMF vo všetkých definíciách máme istotu, že sa vždy ako prvý prehľadá aktuálny strom.
Dva alebo viac za sebou nasledujúcich znakov ,/‘ v elemente cesty nasledujúcom za adresárom d je nahradených všetkými podadresármi d: najprv podadresármi priamo pod d, potom podadresármi pod nimi, atď. Poradie, v akom sú prehľadávané podadresáre na každej úrovni, nie je špecifikované.
Ak po ,//‘ špecifikujete akékoľvek komponenty mena súboru, pridajú sa iba podadresáre so zodpovedajúcimi komponentami. Napríklad, ,/a//b‘ sa expanduje do adresárov /a/1/b, /a/2/b, /a/1/1/b, atď, ale nie do /a/b/c alebo /a/1.
Viacnásobné konštrukcie ,//‘ v ceste sú možné, ale použitie ,//‘ na začiatku cesty je ignorované.
Nasledujúci zoznam zahŕňa zvláštne znaky v konfiguračných súboroch Kpathsea.
Kpathsea minimalizuje prístupy na disk pri vyhľadávaní. Predsa však pri inštaláciách s dostatočným množstvom adresárov hľadanie súboru v každom možnom adresári môže zabrať prehnane veľa času (toto platí zvlášť vtedy, keď musia byť prejdené stovky adresárov s fontami). Kpathsea preto používa externe vytvorený ,databázový‘ súbor nazývaný ls-R, ktorý mapuje súbory v adresároch a pomáha tak vyhnúť sa vyčerpávajúcemu prehľadávaniu disku.
Skratky mien (aliases) v druhom databázovom súbore vám umožňujú dať dodatočné mená súborom nachádzajúcim sa v zozname ls-R. Toto môže byť užitočné pri prispôsobovaní sa 8.3-súborovým konvenciám DOSu v zdrojových súboroch.
Ako bolo vysvetlené hore, meno hlavnej databázy súborov musí byť ls-R. Môžete umiestniť jednu do koreňa každej hierarchie TEXu vo svojej inštalácii, ktorú chcete, aby bola prehľadávaná (predvolená je $TEXMF); väčšinou sa jedná iba o jednu hierarchiu. Kpathsea hľadá ls-R súbory podľa cesty v TEXMFDBS.
Odporúčaný spôsob ako vytvoriť a udržiavať ,ls-R‘ je spustiť skript mktexlsr zahrnutý v distribúcii. Je vyvolávaný rôznymi ,mktex‘... skriptami. Tento skript v princípe iba spúšťa príkaz
Ak súbor nie je v databáze nájdený, podľa predvoleného nastavenia Kpathsea začne vyhľadávať na disku. Ak však určitý element cesty začína ,!!‘, bude prehľadávaná iba databáza, nikdy nie disk.
Program kpsewhich vykonáva prehľadávanie cesty nezávislé od každej aplikácie. Môže byť užitočný ako vyhľadávací find program na nájdenie súborov v hierarchiách TEXu (veľmi sa využíva v distribuovaných ,mktex‘... skriptoch).
Kpathsea považuje každý element vstupného riadku, ktorý nie je argumentom nejakej voľby, za meno súboru, ktorý hľadá a vracia prvý súbor, ktorý nájde. Neexistuje voľba umožňujúca vrátiť všetky súbory s určitým menom (na to môžete použiť nástroj Unixu ,find‘).
Ďalšie dôležitejšie voľby sú popísané nižšie.
Pozrime sa na Kpathsea v akcii. Za podčiarknutým príkazom nasleduje výsledok vyhľadávania v nasledujúcich riadkoch.
Posledným súborom je bibliografická databáza BibTeXu pre články TUGBoatu.
Pre tieto fonty (fonetickú abecedu z University of Washington) sme museli vygenerovať ,.pk‘ súbory. Keďže predvolený mód Metafontu v našej inštalácii je ljfour so základným rozlíšením 600 dpi (dots per inch), je vrátená táto inštancia.
Teraz obráťme našu pozornosť na hlavičkové a konfiguračné súbory dvips. Najprv sa pozrieme na jeden z bežne používaných súborov, všeobecný prológový tex.pro na podporu TEXu, potom pohľadáme konfiguračný súbor (config.ps) a PostScriptovú mapu fontov psfonts.map – mapové a kódové súbory majú svoje vlastné cesty na vyhľadávanie a nové umiestnenie v stromoch texmf.
Keďže prípona ,.ps‘ je nejednoznačná, musíme pre súbor config.ps špecifikovať explicitne, o ktorý typ sa zaujímame (dvips config).
Teraz sa pozrieme na podporné súbory URW Times PostScript. V Berryho schéme meno pre tieto pomenovania fontov je ,,utm‘‘. Prvý súbor, ktorý hľadáme, je konfiguračný súbor, ktorý obsahuje meno mapového súboru:
Z týchto príkladov by malo byť zrejmé, ako ľahko môžete nájsť umiestnenie daného súboru. Toto je zvlášť dôležité, keď máte podozrenie, že ste narazili na zlú verziu súboru, pretože kpsewhich emuluje vyhľadávanie úplne rovnakým spôsobom ako skutočný program (TEX, dvips a pod).
Niekedy je potrebné vyšetriť, ako program rozpoznáva referencie na súbory. Aby toto bolo možné vhodne uskutočniť, Kpathsea ponúka rôzne stupne ladenia:
Hodnota -1 nastaví všetky horeuvedené voľby, v praxi pravdepodobne vždy použijete tieto úrovne, ak budete potrebovať akékoľvek ladenie.
Podobne s programom dvips nastavením kombinácie ladiacích prepínačov môžete detailne sledovať, odkiaľ sa berú používané súbory. Aktuálny popis parametrov je možné nájsť v ../texmf/doc/html/dvips/dvips_2.html. Alternatívne, keď súbor nie je nájdený, ladiaca cesta ukazuje, v ktorých adresároch program daný súbor hľadal, čo môže naznačovať, v čom sa asi vyskytol problém.
Všeobecne povedané, keďže väčšina programov volá knižnicu Kpathsea vnútorne, ladiace voľby je možné nastaviť pomocou premennej prostredia KPATHSEA_DEBUG na potrebnú kombináciu, ako je to popísané v horeuvedenom zozname.
(Poznámka pre používateľov Windows: nie je jednoduché presmerovať všetky hlášky v tomto
systéme do súboru. Na diagnostikovacie účely môžete dočasne priradiť
SET KPATHSEA_DEBUG_OUTPUT=err.log).
Uvažujme ako príklad malý zdrojový súbor LATEXu, hello-world.tex, ktorý obsahuje nasledujúci vstup.
Tento malý súbor používa iba font cmr10, takže pozrime sa, ako dvips pripravuje PostScriptový súbor (chceme použiť Type1 verziu písiem Computer Modern, preto je nastavená voľba -Pcms2.
|
debug:start search(file=texmf.cnf, must_exist=1, find_all=1,
path=.:/usr/local/bin/texlive:/usr/local/bin: /usr/local/bin/texmf/web2c:/usr/local: /usr/local/texmf/web2c:/.:/./teTeX/TeX/texmf/web2c:). kdebug:start search(file=ls-R, must_exist=1, find_all=1, path=~/tex:/usr/local/texmf). kdebug:search(ls-R) =>/usr/local/texmf/ls-R kdebug:start search(file=aliases, must_exist=1, find_all=1, path=~/tex:/usr/local/texmf). kdebug:search(aliases) => /usr/local/texmf/aliases kdebug:start search(file=config.ps, must_exist=0, find_all=0, path=.:~/tex:!!/usr/local/texmf/dvips//). kdebug:search(config.ps) => /usr/local/texmf/dvips/config/config.ps kdebug:start search(file=/root/.dvipsrc, must_exist=0, find_all=0, path=.:~/tex:!!/usr/local/texmf/dvips//). search(file=/home/goossens/.dvipsrc, must_exist=1, find_all=0, path=.:~/tex/dvips//:!!/usr/local/texmf/dvips//). kdebug:search($HOME/.dvipsrc) => kdebug:start search(file=config.cms, must_exist=0, find_all=0, path=.:~/tex/dvips//:!!/usr/local/texmf/dvips//). kdebug:search(config.cms) =>/usr/local/texmf/dvips/cms/config.cms
kdebug:start search(file=texc.pro, must\_exist=0, find\_all=0,
path=.:~/tex/dvips//:!!/usr/local/texmf/dvips//: ~/tex/fonts/type1//:!!/usr/local/texmf/fonts/type1//). kdebug:search(texc.pro) => /usr/local/texmf/dvips/base/texc.pro
kdebug:start search(file=cmr10.tfm, must\_exist=1, find\_all=0,
path=.:~/tex/fonts/tfm//:!!/usr/local/texmf/fonts/tfm//: /var/tex/fonts/tfm//). kdebug:search(cmr10.tfm) => /usr/local/texmf/fonts/tfm/public/cm/cmr10.tfm kdebug:start search(file=texps.pro, must\_exist=0, find\_all=0, ... <texps.pro> kdebug:start search(file=cmr10.pfb, must\_exist=0, find\_all=0, path=.:~/tex/dvips//:!!/usr/local/texmf/dvips//: ~/tex/fonts/type1//:!!/usr/local/texmf/fonts/type1//). kdebug:search(cmr10.pfb) => /usr/local/texmf/fonts/type1/public/cm/cmr10.pfb <cmr10.pfb>[1]
|
dvips začne lokáciou svojich pracovných súborov. Najprv je nájdený texmf.cnf, ktorý obsahuje definície vyhľadávacích ciest ostatných súborov, potom databáza súborov ls-R (na optimalizáciu vyhľadávania súborov) a skratky mien súborov (aliases), čo robí možným deklarovať viacero mien (napr. krátke meno typu ,8.3‘ ako v DOSe a dlhšiu prirodzenejšiu verziu) pre ten istý súbor. Potom dvips pokračuje v hľadaní všeobecného konfiguračného súboru config.ps skôr, ako začne hľadať súbor nastavení .dvipsrc (ktorý, v tomto prípade, nie je nájdený). Nakoniec, dvips nájde konfiguračný súbor pre font Computer Modern PostScript, config.cms (toto bolo iniciované voľbou-Pcms v príkaze dvips). Tento súbor obsahuje zoznam ,,mapových‘‘ súborov, ktoré definujú vzťah medzi menami fontov v TEXu, PostScripte a systéme súborov.
V tomto bode sa dvips identifikuje používateľovi ...
...potom pokračuje v hľadaní prológového súboru texc.pro:
Ďalšou z pekných čŕt distribúcie Web2C je možnosť kontroly množstva pamäťových parametrov (najmä veľkosti polí) za behu prostredníctvom súboru texmf.cnf, ktorý číta knižnica Kpathsea. Nastavenia všetkých parametrov môžete nájsť v časti 3 tohto súboru. Najdôležitejšie riadiace premenné (čísla riadkov sa vzťahujú na súbor texmf.cnf):
Samozrejme, tento prvok nemôže nahradiť naozajstné dynamické polia a alokácie pamäte, ale keďže tieto sa veľmi ťažko implementujú v súčasnej verzii TEXu, tieto parametre počas behu programu poskytujú praktický kompromis, ktorý dovoľuje aspoň nejakú flexibilitu.
TEX Live je výsledkem společného úsilí téměř všech skupin uživatelů TEXu. Tato vydání editovali TEX Live Sebastian Rahtz a Karl Berry. Seznam ostatních hlavních přispěvatelů následuje. Děkujeme:
Tvůrci binárek: Tigran Aivazian (x86_64-linux), Manfred Lotz (i386-freebsd), Fabrice Popineau (win32), Norbert Preining (alpha-linux), Vladimir Volovich (powerpc-aix, sparc64-linux, sparc-solaris), Staszek Wawrykiewicz (i386-linux), Olaf Weber (mips-irix), Gerben Wierda (i386-darwin, powerpc-darwin).
Obnova dokumentace a překladů: Karl Berry (English), Daniel Flipo & Fabrice Popineau (French), Günter Partosch & Hartmut Henkel (German), Petr Sojka & Jan Buša (Czech/Slovak), Boris Veytsman (Russian), Staszek Wawrykiewicz (Polish). 3
Samozřejmě, nejdůležitejší poděkování patří Donaldu Knuthovi, především za vymyšlení TEXu a také za to, že ho věnoval světu.
Diskuse začala koncem roku 1993, kdy holandská skupina uživatelů TEXu NTG začala práci na CD 4AllTEX pro uživatele MS-DOSu, doufajíc, že doba nazrála pro vydání jednoho CD pro všechny systémy. Byl to na svou dobu příliš ambiciózní cíl, ale nenastartoval jen velmi úspěšné 4AllTEX CD, ale také pracovní skupinu TUGu o TEX Directory Structure (http://tug.org/tds), která specifikovala, jak vytvořit konzistentní a spravovatelnou kolekci TEXových souborů. Kompletní draft TDS byl publikován v prosincovém čísle časopisu TUGboat v roce 1995 a hned ze začátku bylo jasné, že jedním z žádaných produktů bude vzorová struktura CD. Distribuce, kterou nyní máte, je přímým výstupem práce této pracovní skupiny. Evidentní úspěch 4AllTEX CD ukázal, že i unixoví uživatelé by toužili po podobně jednoduchém systému, a to je také jedno z hlavních aktiv TEX Live.
Nejprve jsme vytvořili unixové TDS CD na podzim 1995 a rychle identifikovali teTEX Thomase Essera jako ideální systém, jelikož již měl multi-platformní podporu a byl koncipován s perspektivou portability. Thomas souhlasil s pomocí, a seriózní práce započala začátkem roku 1996. První vydání se uskutečnilo v květnu 1996. Začátkem 1997 Karl Berry dokončil nové hlavní vydání Web2C, které obsahovalo téměř všechny vlastnosti, které Thomas Esser přidal do teTEXu, a tak jsme se rozhodli druhé vydání CD postavit na standardním Web2C, s přidáním skriptu texconfig z teTEXu. Třetí vydání CD bylo založeno na další revizi Web2C, 7.2, provedené Olafem Weberem; a jelikož zároveň byla hotova nová verze teTEXu, TEX Live obsahoval téměř všechna její vylepšení. Podobně čtvrté vydání používalo novou verzi teTEXu a nové vydání Web2C (7.3). Systém nyní obsahuje i kompletní systém pro Windows.
Pro páté vydání (březen 2000) bylo mnoho částí CD revidováno a zkontrolováno a byly aktualizovány stovky balíků. Detaily o balících byly uloženy v souborech XML. Ale hlavní změnou pro TEX Live 5 bylo vynětí softwaru, na kterém byla jakákoliv omezení na šíření (non-free software). Vše uložené na TEX Live je nyní slučitelné s tzv. ‘Debian Free Software Guidelines’(http://www.debian.org/intro/free); udělali jsme vše možné, abychom zkontrolovali licenční podmínky všech balíků, ale budeme vděčni za upozornění na jakékoli chyby.
Šesté vydání (červenec 2001) mělo aktualizovaného materiálu ještě více. Hlavní změnou byl nový instalační přístup: uživatel může volit instalační kolekce. Byly kompletně reorganizovány jazykové kolekce, takže jejich výběrem se instalují nejen makra, fonty, ale je také připraven odpovídající soubor language.dat.
Sedmé vydání v roce 2002 mělo podstatné rozšíření v přidání podpory Mac OS X, kromě množství aktualizací balíků a programů. Důležitým cílem byla opětná integrace s teTEXem a korekce odchylek z pátého a šestého vydání.
V roce 2003 se neustálou smrští oprav a rozšíření stalo to, že velikost TEX Live již neumožnila jeho směstnání na jedno CD, a tak došlo k rozdělení na tři různé distribuce (viz oddíl 2.1 na straně 7). Navíc:
Rok 2004 přinesl mnoho změn:
Soubory .map jsou nyní vyhledávány jen v podaresářích fonts/map (v každém stromě texmf), podél cesty TEXFONTMAPS. Podobně, soubory .enc jsou hledány jen v podadresářích fonts/enc, podél cesty ENCFONTS. updmap se pokusí vypsat varování o problematických souborech.
O metodách zpracování té které informace, prosíme viz http://tug.org/texlive/mapenc.html.
To také znamená, že užití balíku ifpdf (pracuje s plainem i LATEXem) nebo ekvivalentního kódu je důležitejší než kdykoliv předtím, protože jednoduché testování, zda je \pdfoutput nebo nějaký jiný primitiv je definován, není spolehlivý způsob určení, zda je generován PDF výstup. Tento spětný krok jsme udělali co nejvíc kompatibilní letos, ale v příštím roce \pdfoutput může být definován dokonce i když se zapisuje do DVI.
Pro další informace viz manuál Web2C: texmf/doc/web2c.
Rok 2005 přinesl jako obvykle množství modernizací balíčků a programů. Infrastruktura zůstala relativně stabilní z roku 2004, ale nutně také nastaly nějaké změny:
TEX Live není dokonalý! A nikdy nebude. Máme v úmyslu pokračovat v pravidelných ročních vydáních a rádi bychom poskytovali více podpůrných materiálů, programů, včetně instalačních a jistěže aktualizovaný a zkontrolovaný strom maker a fontů. Tato práce je prováděna dobrovolníky v jejich limitovaném volném čase a mnoho potřebného ještě zbývá udělat. Pokud můžete přiložit ruku k dílu, neváhejte zvednout ruku!
Prosíme, pošlete opravy, návrhy, náměty a nabídky pomoci na:
Sebastian Rahtz / 7 Stratfield Road / Oxford OX2 7BG / UK
tex-live@tug.org
http://tug.org/texlive
Šťastné TEXování!
1Ve smyslu volnosti modifikace a šíření, dle přístupu volného softvéru. To však neztotožňujte s možností je získat za peníze.
2Od verzie TEX Live 7 nie je nutné túto voľbu nastavovať, pretože Type 1 fonty sú načítané implicitne.
3Ke korektuře českého a slovenského překladu přispěli v letech 2003–2004 kromě autorů Jaromír Kuben, Milan Matlák, Tomáš Obšívač, Tomáš Polešovský, Libor Škarvada, Zdeněk Wagner a další.