TeX je sázecí systém napsaný Donaldem E. Knuthem, který v úvodu ke své knize o TeXu (viz Knihy o TeXu a příbuzná literatura) řekl, že TeX je „určený pro tvorbu hezkých knih — a obzvlášť knih obsahujících spoustu matematiky“.

Knuth je emeritním profesorem počítačového programování na Standfordské univerzitě v Kalifornii, USA. První verzi TeXu vyvinul v roce 1978, aby se vyspořádal s revizí své knihy The Art of Computer Programming. Tato idea se osvědčila a Knuth vyprodukoval v roce 1982 druhou verzi, která je základem toho, co používáme dnes.

Knuth vytvořil k napsání TeXu systém „dokumentovaného programování“ [³] a dokumentovaný zdrojový kód TeXu poskytl k volnému užívání spolu s programy pro zpracování zdrojového textu (web) do něčeho, co lze zpracovat překladačem, a do něčeho, co se dá vytisknout. Činnost TeXu není nikdy zahalena tajemstvím. Mimoto systém WEB poskytuje mechanismus, jak implementovat TeX na nových operačních systémech a počítačích. V zájmu zachování důvěry k různým implementacím dodal Knuth testovací soubor, podle kterého lze posuzovat věrnost dané implementace systému TeX (tzv. trip-trap test). TeX a jeho dokumenty jsou tak velmi dobře přenositelné.

TeX je makroprocesor, který nabízí svým uživatelům mocné programovací schopnosti. Z tohoto důvodu je TeX sám o sobě pěkně složitá potvora, se kterou bychom se museli potýkat, a tak Knuth napsal balík maker pro použití s TeXem nazývaný plain TeX. plain TeX je minimální množina maker, která lze efektivně použít s TeXem, společně s několika demonstrativními verzemi příkazů na vyšší úrovni (které je lepší považovat za vzory, než je používat tak jak jsou). Když člověk řekne, že „programuje v TeXu“, většinou tím myslí, že programuje v plain TeXu.

Jak mám vyslovovat „TeX“

Písmeno `X' znamená řecké písmenko chí, a anglickými mluvčími je vyslovováno buď trochu jako `ch' ve slově „loch“ ([x] v IPA [⁴]) nebo jako `k'. Rozhodně není vyslovováno jako `ks'. V českém a slovenském jazyce se většinou používá výslovnost [tech].

Co to je METAFONT

METAFONT byl napsán Knuthem jako souputník TeXu. Zatímco TeX definuje rozložení znaků na stránce, METAFONT definuje tvary znaků (glyfy) a vztahy mezi nimi. METAFONT přesně vymezuje velikosti glyfů a grafický rastr k jejich reprezentaci. Informaci o velikosti glyfů využívá TeX, zatímco rastr využívají programy, které produkují tisknutelný výstup, což je další zpracování toho, co vyprodukuje TeX.

Jazyk METAFONTu pro definici fontu dovoluje vyjádřit několik věcí: za prvé (ovšem) geometrické tvary glyfů, za druhé vlastnosti tiskového zařízení, pro které je určen výstup, a za třetí, „meta“-informaci, pomocí které lze rozlišit různé velikosti stejného fontu nebo rozdíly mezi dvěma fonty, které patří do stejné (nebo příbuzné) rodiny.

Knuth (a ostatní) navrhli velmi mnoho fontů s použitím METAFONTu, ale návrh fontů pomocí METAFONTu je mezi uživateli rozšířen mnohem méně, než psaní TeXovských maker. Dokonalý uživatel TeXu nicméně potřebuje vědět o METAFONTu a být schopný spouštět METAFONT ke generování vlastních souborů s fonty v různých velikostech a rozlišeních.

Čo je to METAPOST

METAPOST je systém, ktorého jazyk je veľmi podobný METAFONTu až na to, že jeho výstup je PostScript a nie bitové mapy. METAPOST je silný jazyk pre kreslenie obrázkov do dokumentov, ktoré budú tlačené na PostScriptovej tlačiarni. Poskytuje prístup ku všetkým možnostiam PostScriptu a umožňuje spojenie textu a obrázkov. (D. Knuth povedal, že nepoužíva nič iné na kreslenie diagramov, keď píše nejaké texty.)

Aj keď PDFLaTeX bežne nevie spracovať postscriptovú grafiku, výstup METAPOSTu je dostatočne jednoduchý, takže ho PDFLaTeX môže spracovať priamo použitím kódu vypožičaného z CONTeXtu (viď Otázku Importovaná grafika v PDFLaTeXu).

Veľká časť zdrojového kódu METAPOSTu bola s povolením D. Knutha kopírovaná z METAFONTu.

Pre METAPOST existuje mailing list, prihlásiť sa môžete cez NTG mailman rozhranie na http://www.ntg.nl/mailman/listinfo/metapost

Ako si môžem byť istý, že je to skutočne TeX?

TeX (tiež METAFONT a METAPOST) sú napísané v programovacom jazyku Web (viď Otázku Co je dokumentované programování), ktorý je navrhnutý prenositeľným na mnoho systémov. Ako je potom kontrolovaná nová verzia TeXu?

Každý rozumný človek implementujúci softvér má samozrejme vlastnú sadu testov na kontrolu svojho softvéru. Tí, čo portujú TeX a príbuzné programy na iné platformy, naozaj takúto kontrolu uskutočňujú.

Knuth poskytuje „test konformity“ pre TeX (trip) a METAFONT (trap). Sám tieto testy charakterizuje ako „mučivé“. Nie sú stavané na kontrolu bežných vecí, ktoré overia bežné dokumenty a fonty, ale na vyhľadávanie malých odchýlok od hlavnej cesty kódom TeXu. Pre bežného čitateľa sú nezrozumiteľné.

Keď implementácia TeXu prešla testom trip alebo implementácia METAFONTu prešla testom trap, môže byť rozumným spôsobom distribuovaná ako fungujúca verzia.

Co je to LaTeX

LaTeX je balík maker TeXu napsaný Leslie Lamportem, který představuje systém pro zpracování dokumentu. LaTeX dovoluje popsat strukturu dokumentu pomocí značkování tak, aby uživatel nebyl nucen přemýšlet o výsledném vzhledu. S použitím dokumentových tříd a přídavných balíků může být tentýž dokument vysázen v mnoha různých podobách.

Lamport říká, že LaTeX „představuje vyváženost mezi funkčností a snadností použití“. Toto se objevuje jako nepřetržitý konflikt vedoucí k potřebě článků podobných tomuto: LaTeX může splnit většinu uživatelských požadavků, ale vědět jak není jednoduché.

Co je to LaTeX 2e

Poslední Lamportova verze LaTeXu (LaTeX 2.09 z roku 1992) byla o dva roky později nahrazena novou verzí (LaTeX 2e) napsanou skupinou pro tvorbu tohoto systému (viz Otázku Projekt LaTeX3). LaTeX 2e je nyní jediná snadno dostupná verze LaTeXu. Spojuje dohromady několik proudů jeho vývoje. Velikost této verze se proti LaTeXu 2.09 poněkud zvýšila, což je však vzhledem k získané kontinuitě a stabilitě oproti tomu, co tým původně očekával, zanedbatelné. LaTeX 2e je částečně kompatibilní s některými staršími verzemi – například většina souborů napsaných pro LaTeX 2.09 funguje i v LaTeXu 2e (i když v poněkud redukovaném provedení). Rozdíly mezi oběma verzemi LaTeXu jsou popsány v sérii „průvodcovských“ souborů, které jsou dostupné v každé distribuci LaTeXu. Nejzajímavější z těchto souborů jsou dostupné na adrese http://www.tex.ac.uk/tex-archive/macros/latex/doc/html/usrguide, ty popisují hlavně rozdíly viditelné běžným uživatelům LaTeXu.

Jak mám vyslovovat „LaTeX“, „LaTeX 2e“

Lamport nikdy nedoporučil, jak sa má vyslovovat LaTeX, ale mnoho lidí jej vyslovuje `La TeX' nebo snad `LejTeX' (kde TeX je vyslovován jako samotný program, viz Jak mám vyslovovat „TeX“).

O písmenku `epsilon' v LaTeX 2e se předpokládá, že bude naznačovat malé zlepšení starého LaTeXu 2.09. Nicméně většina lidí vyslovuje toto jméno jako `LaTeX-dvě-é'.

Mám používat plain TeX nebo LaTeX

Na tuto otázku neexistuje přímá odpověď. Mnoho lidí nedá dopustit na plain TeX a s jeho použitím produkuje velmi obdivuhodné dokumenty (Knuth je samozřejmě příkladem). Ale stejně tak mnoho lidí rádo přenechá rozhodování o designu někomu jinému a přistoupí na malou ztrátu flexibility výměnou za ušetření duševního výkonu.

Úvahy kolem tohoto tématu mohou vyvolat vášnivé diskuse, aniž by vnesly do této věci jasno. Nejlepší je zjistit, co používají ti okolo, a jít s davem. Později se člověk vždycky může přiklonit k něčemu jinému. Nemá cenu se tím trápit.

Jestliže připravujete rukopis pro vydavatele nebo časopis, zeptejte se, jaké značkování se požaduje, ještě předtím, než vyvinete svoje vlastní. Mnoho velkých vydavatelů vyvinulo své vlastní LaTeXovské styly pro časopisy a knihy a trvají na tom, aby se autoři jejich značkování pevně drželi.

Aký je vzťah medzi LaTeXom a plain TeXom?

LaTeX je program napísaný v programovacom jazyku TeX (v tomto zmysle je každý LaTeXovský dokument tiež program, ktorý beží „v LaTeXu“).

plain TeX je taktiež program napísaný v jazyku TeX.

Oba existujú, pretože písanie dokumentov v TeXu by znamenalo znovu vynaliezať koleso pre každý dokument. Oba slúžia hlavne na spríjemnenie tvorby dokumentov, pričom LaTeX poskytuje v tomto smere oveľa väčšiu pomoc.

LaTeX má blízko k označeniu nadmnožina plain TeXu. Mnoho dokumentov plain TeXu bude s drobnými zmenami fungovať v LaTeXu (aj keď niektoré budú vyžadovať podstatne viac zmien).

Interpretácia každého TeXovského/LaTeXovského programu zahŕňa dátové elementy, ktorých má LaTeX viac než plain TeX. Výsledkom je, že ich mapovanie z LaTeXu do plain TeXu je oveľa menej jasné, než v opačnom smere.

Co to je CONTeXt?

CONTeXt je balík maker vytvořený Hansem Hagenem původně sloužící potřebám holandské firmy Pragma. K jeho vytvoření vedly prakticky stejné důvody jako ke vzniku LaTeXu, avšak (protože je mladší) odráží více modernějších trendů značkování, atd. Zvláště CONTeXt umožňuje přizpůsobit značkování mateřskému jazyku (v současné době jsou nabízeny moduly pro holandštinu, angličtinu a němčinu). Do CONTeXtu je integrována i možnost hypertextového značkování podobně jako v PDFTeXu (viz Otázku Projekt PDFTeX). Základní instalace používá rozšíření PDFTeXu i e-TeXu (viz Otázku Projekt NTS) a vylepšuje jejich používání. CONTeXt nemá zatím tak velkou vývojářskou komunitu jako LaTeX, ale zdá se, že jeho aktivní vývojáři mají ohromnou energii. Můžete si ho zkusit zkopírovat z CTAN: context.

Co to jsou AMS balíky (AMSTeX, atd.)

AMSTeX je TeXovský balík maker původně napsaný Michaelem Spivakem pro Americkou matematickou společnost (AMS) během let 1983 – 1985. Je popsán v knize The Joy of TeX od Michaela D. Spivaka (druhé vydání, AMS, 1990, ISBN 0-821-82997-1). Je založen na plainTeXu, ale poskytuje mnoho možností pro tvorbu, které vypadají více profesionálně a méně zatěžují autory. Věnuje se pozornost jemnějším detailům nastavování velikosti a umísťování, na které dbají vydavatelé matematické literatury. Je brán ohled na víceřádkové samostatně sázené rovnice, číslování rovnic, tečky, matice, dvojité akcenty, víceúrovňové indexování, konrolu syntaxe (rychlejší zpracování při počátečních průchodech TeXu pro kontrolu chyb), a jiné věci.

Jakmile LaTeX získal na popularitě, autoři chtěli posílat AMS články v LaTeXu, a tak AMS vyvinula AMSLaTeX. Ten zahrnuje LaTeXovské balíky a třídy a nabízí autorům většinu schopností AMSTeXu.

Co je to LAMSTeX

LAMSTeX byl spojením AMSTeXu a LaTeXu od Michaela Spivaka. Jeho silné stránky jsou:

• balík pro komutativní diagramy, který produkuje velmi uspokojivý výstup;
• samostatný program dvipaste pro přípravu složitých tabulek odděleně od hlavního dokumentu (čímž se předejde problémům s překročením kapacity hlavní paměti TeXu);
• rozsáhlá kontrola na uživatelské úrovni týkající se formátování automaticky generovaných čísel.

Nicméně LAMSTeX se objevil v době, kdy byl vydán AMSLaTeX, a tak se LAMSTeX nikdy skutečně neuchytil.

Co je to Eplain

Balík maker Eplain rozšiřuje a doplňuje definice v plain TeXu. Eplain není zamýšlen k tomu, aby poskytoval „generické typografické nástroje“, tak jako to činí LaTeX nebo Texinfo (viz Co je to Texinfo). Namísto toho poskytuje definice, které mají být užitečné bez ohledu na příkazy vyšší úrovně, které se vlastně používají při přípravě rukopisu.

Např. Eplain nemá příkaz \section, který by sázel záhlaví oddílů „vhodným“ způsobem, tak jako \section v LaTeXu. Filosofie Eplainu je, že někteří lidé budou vždy potřebovat nebo chtít jít za názor tvůrce makra na to, co je „vhodné“. Taková konzervovaná makra jsou dobrá — dokud je člověk ochoten akceptovat výsledný výstup. Pokud výsledek není vyhovující, nebo se člověk pokouší o jiný formát, narazí na těžkosti.

Na druhé straně, takřka všichni by uvítali takové možnosti, jako je vytváření křížových referencí návěštími tak, aby nebylo třeba dávat skutečná čísla stránek do rukopisu. Karl Berry, autor Eplainu, říká, že neví o žádných obecně dostupných balících maker, které by nevnucovaly jejich typografický styl autorovi a přesto poskytovaly takové možnosti.

Co je to Lollipop

Lollipop je balík maker napsaný Victorem Eijkhoutem. Byl použit při přípravě knihy „TeX by Topic“ (viz Knihy o TeXu a příbuzná literatura). Manuál o něm říká:

Lollipop je „usnadněný TeX“. Lollipop je balík maker, který funguje jako nástroj pro psaní TeXovských maker. Bylo mým úmyslem udělat psaní maker tak jednoduché, aby implementace zcela nového vzhledu dokumentu v TeXu se stala záležitostí méně než hodiny pro průměrný dokument a aby byla úkolem, který by mohl být vykonán někým, kdo má pouze velmi základní znalosti programování v TeXu.

Lollipop je pokusem zpřístupnit formátování strukturovaného textu pro prostředí, ve kterých předtím mohly být používány pouze WYSIWYG balíky, protože přizpůsobení vzhledu dokumentu je s nimi o mnoho jednodušší než s tradičními TeXovskými balíky maker.

Manuál pokračuje rozpravou o ambicích „získat část trhu LaTeXu“. Je to velmi důmyslný balík, ale je pozorovatelný určitý náznak přebírání z LaTeXu... Článek o Lollipopu vyšel v TUGboatu 13(3), 1992.

Co je to Texinfo

Texinfo je dokumentační systém, který používá jeden zdrojový soubor k vytváření on-line informace i tištěného výstupu. Namísto psaní dvou různých dokumentů, jednoho pro on-line help a druhého pro tištěný manuál, je třeba napsat pouze jeden zdrojový soubor dokumentu. Když je práce revidována, je potřeba revidovat pouze jeden dokument. Je možné číst on-line informaci, známou jako „soubor Info“, pomocí programu Info pro čtení dokumentace. Podle konvence jména zdrojových souborů Texinfo končí s příponou .texi nebo .texinfo. Je možné psát a formátovat Texinfo soubory do Info souborů v GNU emacsu a číst je pomocí zabudovaného Info prohlížeče. Pokud není k dispozici emacs, je možné formátovat Texinfo soubory do Info souborů pomocí programu makeinfo a číst je pomocí programu info.

Množina TeXovských maker pro formátování Texinfo souborů je dostupná v CTAN: texinfo-macros

Je-li TeX tak dobrý, jak to, že je volně šiřitelný

Je volně šiřitelný z rozhodnutí jeho autora D. Knutha. Nicméně podle všeho Knuth není zrovna šťastný, že ostatní sklízejí peníze za to, že poskytují služby a produkty založené na TeXu. Některé hodnotné nástroje a balíky týkající se TeXu jsou pod ochranou autorských práv podle tzv. GNU General Public Licence („Copyleft“), ale TeX sám takto chráněn není.

Jsou k dostání komerční verze TeXu. Některé uživatele uklidňuje, pokud mají placenou podporu. Navíc některé komerční implementace mají schopnosti, které volně šiřitelné verze nemají. (Ale platí to i naopak: některé volně šířené implementace nabízejí věci, které žádná komerční neumí.)

Obvykle tento článek nepopisuje komerční verze. Otázka Komerční implementace TeXu podává přehled hlavních dodavatelů.

Jaká je budoucnost TeXu

Knuth prohlásil, že už nebude TeX dále vyvíjet. Chce pouze opravovat všechny chyby, o kterých se dozví (ačkoliv těchto chyb je málo). Toto rozhodnutí udělal krátce poté, co byla vydána verze TeXu 3.0. Při každém dalším vydání, ve kterém jsou opraveny některé chyby, je číslo verze doplněno o jednu další číslici tak, že konverguje k číslu pi. V době vzniku tohoto dokumentu byla aktuální verze 3,14159. Knuth chce, aby po jeho smrti byl TeX zmrazen na verzi pi Po tomto okamžiku už nesmějí být prováděny žádné další změny v Knuthově zdrojovém kódu. (Podobné pravidlo je aplikováno na METAFONT. Jeho číslo verze konverguje k číslu e.)

Existují projekty (některé z nich jsou dlouhodobé, viz např. Otázky Projekt LaTeX3 a Užití TeXu k sazbě z SGML souborů) na vybudování od základu nového balíku maker založeného na TeXu. Pro ještě delší časové období existují různé projekty na vybudování následovníka TeXu. Viz Otázky Projekt Omega a  Projekt NTS.

Prečo nie je TeX WYSIWYG systém?

WYSIWYG je marketingový výraz („What you see is what you get“ - „Čo vidíte, to dostanete“) pre určitý druh textových procesorov. WYSIWYG systémý charakterizujú 2 tvrdenia: píšete to, čo chcete tlačit, a to, čo vidíte na obrazovke pri písaní, má veľmi blízko tlačenej podobe textu.

Jednoduchou odpoveďou na otázku je, že TeX vznikol dávno pred týmto výrazom. Prečo sa však neudialo nič, čo by tento „zázračný textový procesor“ prispôsobilo modernému vnímaniu?

Existujú dve odpovede: jednoduché veci boli spravené (ale neovládli svet TeXu) a existujú filozofické dôvody, prečo pre TeX nie je WYSIWYG systém vhodný (komplexnosť TeXu takmer znemožňuje získat ekvivalent TeXovského výstupu bez spustenia TeXu).

Systém poskytujúci „WYSIWYG prostredníctvom TeXu“ vzišiel z projektu VorTeX: pár pracovných staníc Sunu pracovalo v tandeme, jedna sa starala o používateľské rozhranie, kým druhá bola vyťažená spracovávaním výslednej sadzby na pozadí. VorTeX bol na svoju dobu obdivuhodný projekt, ale kombinácia pracovných staníc mala oveľa menší výkon než súčasný priemerný osobný počítač a kód projektu sa ukázal byť neprenositeľný (nikdy sa neuskutočnila posledná veľká zmena verzie TeXu na verziu 3). Moderné sytémy s podobným prístupom sú „Lightning Textures“ (rozšírenie pôvodného TeX systému pre systém Macintosh od Blue Sky) a Scientific Word (môže spolupracovať so systémom počítačovej algebry). Oba tieto systémy sú komerčne dostupné (viď Otázku Komerční implementace TeXu).

Táto otázka začala posledné roky priťahovať pozornosť vývojárov TeXu a v súčasnosti prebiehajú práce na viacerých projektoch zaoberajúcich sa problémom TeXovského prostredia pre prípravu dokumentov (viď TeXovské prostredie prípravy dokumentov).

TeXovský svet dlho blokoval myšlienku WYSIWYG. Okrem jednoduchej arogancie („my sme dobrí, my to nepotrebujeme“) existuje koncepčný rozdiel medzi modelom sveta „word-processor“ programov a modelom podľa programov LaTeX a CONTeXt — nápad „značkovania“. „Čisté“ značkovanie vyjadruje logický model dokumentu, kde každy objekt je značkovaný podľa toho, čo predstavuje, a nie podľa toho, ako má vyzerať. Výzor je odvodený z vlastností daného typu objektu. Pri správnom použití predstavuje značkovanie cennú pomoc pre opätovné použitie dokumentov.

Zavedené WYSIWYG systémy pokladajú interpretovanie takýchto štruktúrovaných značiek za zložité. Značkovanie sa však z dvoch dôvodov začína vyskytovať v zozname požiadaviek zo strany komerčného sveta: značkovanie pomáha na dokument aplikovať štýly (komerční použivatelia sú posadnutí jednotnosťou štýlov) a čoraz viac prenikajúce používanie úložných formátov odvodených z XML si to vyžaduje.

Rovnaké výzvy musia byť adresované aj schémami pre TeX-ovskú podporu prípravy dokumentov, takže pozorujeme určitý stupeň konfluencie požiadaviek dvoch komunít.

Co je to TUG a TUGboat

TUG je zkratka za TeX Users Group (česky skupina uživatelů TeXu). TUGboat je název hlavního časopisu organizace TUG, který osahuje užitečné články o TeXu a METAFONTu. TUG rovněž vydává pro členy noviny TeX and TUG News, každý rok organizuje konferenci, provádí školicí kursy, prodává většinu knih věnovaných TeXu a distribuuje na disketách TeXovský software pro mikropočítače. TUG má Technickou Radu (Technical Council) pro koordinaci činností kolem TeXu (Viz Otázku Technické pracovní skupiny TUGu).

Webovská stránka TUGu je cenným zdrojem informací týkajících se TeXu, jako jsou TeXovský software a seznamy dodavatelů TeXu a TeXovských konzultantů. Na stránku si také pomalu nacházejí svou cestu články z TUGboatu.

Dotazy mohou být směrovány na:

TeX Users Group
1466 NW Front Avenue, Suite 3141
Portland, OR 97209
USA
Tel: (+1) 503-223-9994
Fax: (+1) 503-223-3960
E-mail: tug@tug.org
Web: http://www.tug.org/
CTAN: CTAN: tug

Jsou také národní skupiny uživatelů TeXu

Následující skupiny publikují informace z jejich členské základny elektronicky v archívech CTANu:

DANTE, Deutschsprachige Anwendervereinigung TeX e.V.
Postfach 10 18 40
D-69008 Heidelberg
Germany
Tel: (+49) 06221 2 97 66
Fax: (+49) 06221 16 79 06
E-mail: dante@dante.de
Web: http://www.dante.de/
CTAN: CTAN: dante

GUTenberg,
BP 10,
93220 Gagny principal,
France
gut@irisa.fr
Web: http://www.gutenberg.eu.org
CTAN details: CTAN: gut

NTG
Postbus 394, 1740AJ Schagen,
The Netherlands
E-mail: ntg@ntg.nl
Web: http://www.ntg.nl
CTAN details: CTAN: ntg

UK TeX Users' Group,
c/o Peter Abbott,
1 Eymore Close,
Selly Oak,
Birmingham B29 4LB
UK
Tel: (+44) 0121 476 2159
E-mail: UKTuG-Enquiries@tex.ac.uk
Web: http://www.tex.ac.uk/UKTUG
CTAN details: CTAN: uktug

Seznam všech známých skupin uživatelů je hledejte v dokumentu CTAN: usergrps-list, informace o CSTUGu viz Otázku Co je to CSTUG.

Technické pracovní skupiny TUGu

Co je to TUG a TUGboat má autonomní Technickou Radu, která dohlíží na několik pracovních skupin spolupracujících na společném zájmu TeXového společenství. Rada má tři členy, kteří mají spojení s vedoucími každé pracovní skupiny. Každá skupina si určuje svoje vlastní pracovní metody i členství a kdokoliv se zájmem spolupracovat může kontaktovat vedoucího. Návrhy na nové skupiny mají být adresovány na tech-council@tug.org. Seznam všech aktuálních skupin naleznete na adrese http://tug.org/committees.html.

Následuje stručný přehled aktivních skupin:

• WG-92-00 (IRP-TWG) Nezávislý výzkumný projekt TWG.
  Pro uznání důležitých projektů nezávislých na TUGu, ale týkajících se celé TeXové obce.

  Kontakt: Alan Hoenig (ajhjj@cunyvm.cuny.edu)

• WG-92-01 Rozšířené kódování matematických fontů v TeXu.
  Pro vytváření standardů na kódování matematických fontů, které se používají v TeXovských systémech.

  Kontakt: Barbara Beeton (bnb@math.ams.org)

• WG-92-03 Vícejazyčné dokumenty.
  Primárním účelem této pracovní skupiny je získat pro TeXovské systémy konzistentní prostředky pro implementaci, přístup a popis fontů, pravidel pro slitky, dělících vzorů a jiných speciálních požadavků na danou lingvistickou skupinu.

  Kontakt: Yannis Haralambous (Yannis@pobox.com)

• WG-92-04 TeX pro postižené.
  Primárním účelem této pracovní skupiny je fórum pro ty, kteří se zajímají o používání a/nebo vylepšení TeXu, aby uspokojili potřeby lidí se zrakovou nebo jinou vadou.

  Kontakt: T.V. Raman (raman@adobe.dec.com)

• WG-92-05 Směrnice pro archív TeXu.
  Účelem této technické pracovní skupiny je vyvinout směrnice pro efektivní management a používání hlavních TeXovských archívů a iniciovat komunikaci mezi správci existujících archívů za účelem koordinace a synchronizace.

  Kontakt: George Greenwade (bed_gdg@shsu.edu)

• WG-94-07 Struktury adresářů TeXu.
  Primárním účelem této technické pracovní skupiny je najít univerzální strukturu adresářů pro makra, fonty a jiný TeXovský software tak, aby mohla být přijímána doporučení pro všechny dodavatele TeXovského softwaru.

  Kontakt: Norm Walsh (norm@ora.com)

• WG-94-08 Otázky implementace a standardizace DVI ovladačů.
  Hlavním cílem by mělo být zkoumání nových požadavků na DVI ovladače vynucených změnami potřeb a technologií a dále přijímání doporučení pro implementaci a standardizaci takových ovladačů, aby se zvýšila jednotnost jejich použití. Práce bude zahrnovat, ale nebude se omezovat, na prověřování použitelnosti, syntaxe a sémantiky příkazů \special{...}.

  Kontakt: Michael Sofka (sofkam@rpi.edu)

• WG-94-09 TeX a SGML.
  Hlavním cílem je zkoumat požadavky a těžkosti ve vývoji technologie rozhraní pro TeX a SGML.

  Kontakt: Ken Dreyhaupt (kend@springer-ny.com)

• WG-94-10 TeX a lingvistika.
  Hlavním cílem je studovat a diskutovat požadavky pro sázení lingvistiky v TeXu a prostředky identifikace, prověřování, testování a porovnávání maker, fontů, souborů se styly a jiných pomůcek pro sázení lingvistiky.

  Kontakt: Christina Thiele (cthiele@ccs.carleton.ca)