NFSS bylo rozšířením LaTeXu napsané Frankem Mittelbachem a Rainerem Schöpfem. Je popsáno v TUGboatu, 1989, Vol 10(2). V češtině je filosofie makra popsána na str. 66–70 knihy Petra Olšáka Typografický systém TeX. V tradiční sazbě jsou písma popsána čtyřmi parametry: rodina písma (family) (např. computer modern), duktus (series) (tj. světlost či temnost písma), varianta (shape) (např. kurzíva) a stupeň (size) (např. 10pt). NFSS zavádí mechanismus, který umožňuje uživateli nezávisle měnit libovolný z těchto parametrů. NFSS umožňuje poměrně snadno užívat nestandardní fonty (např. PostScriptové fonty) v LaTeXu a jednoduše měnit matematické fonty. Makro umožňuje rovněž dynamické načítání fontů (tj. nikoliv v době tvorby formátu, ale až při formátování dokumentu).

Jelikož verze LaTeXu 2.09 již není udržována a vylepšována, název NFSS se stal zavádějícím, protože nyní vlastně neexistuje žádný „starý“ způsob výběru fontu, se kterým by tento nový mohl kontrastovat, neboť LaTeX (tj. LaTeX 2e) v sobě NFSS zahrnuje.

LaTeX 2e (nový standard LaTeXu)

LaTeX 2e je nová verze balíku maker LaTeX, která je připravena a rozvíjena tvůrčí skupinou projektu LaTeX3. Testovací fáze LaTeXu 2e začala v červnu roku 1994 a je nyní standardem LaTeXu. LaTeX 2.09 není již více podporován.

LaTeX 2e je zpětně kompatibilní s LaTeXem 2.09, ale má navíc některé nové vlastnosti:

• Makro NFSS (The New Font Selection Scheme) se stává standardem.
• SliTeX je nyní do něj zahrnut, takže není potřeba používat zvláštního formátu.
• Lepší ovládání plovoucích objektů (prostředí figure a table).
• Obsahuje dokumentované rozhraní pro autory nových stylů a tříd (avšak zatím chybí obdobné rozhraní pro návrháře vzhledu dokumentu)
• Rozšířené příkazy pro práci s boxy, např. možnost volby výšky minipage.
• Křížový odkaz \ref může být použit v \caption bez ochrany příkazem \protect.
• \newcommand umožňuje definovat příkazy s jedním volitelným argumentem.
• Standardní balík pro vkládání grafiky a užití barev.

LaTeX 2e je průběžně udržován a vyvíjen, proto lze sepsat chyby a těžkosti při jeho užívání vyvoláním příkazu „latex latexbug“ a vygenerovanou zprávu zaslat na elektronickou adresu latex-bugs@uni-mainz.de.

Projekt LaTeX3

Tvůrčí skupina projektu LaTeX3 (viz URL{http://www.latex-project.org/latex3.html}) je malá skupina dobrovolníků, jejichž cílem je vytvořit nový systém pro sazbu dokumentů založený na zásadách, jež jsou obsaženy v současném LaTeXu Leslieho Lamporta. Tento nový systém zůstane volně šiřitelný a bude na všech úrovních podrobně zdokumentován.

Skupina projektu LaTeX3 již uvedla svůj první produkt, LaTeX 2e (nový standard LaTeXu). Balík maker vychází z původního Lamportova kódu a je upraven tak, aby ho bylo možno lépe udržovat a rozšiřovat.

Prvním výrobkem týmu projektu LaTeX 3 byl LaTeX 2e, který byl vydán v roce 1994 (dnes se mu říká prostě LaTeX, protože je to jediná běžně dostupná verze).

LaTeX 2e měl spojit výhody různých verzí LaTeXu do jednoho programu, zároveň ale autoři nechtěli změnit nic, co nebylo nutné. To umožnilo týmu zachovat jednu verzi LaTeXu souběžně s vývojem LaTeXu 3.

Některé starší články diskutující, kterými směry by se měl LaTeX 3 vyvíjet, jsou k nalezení v adresáři CTAN: ltx3pub. Další články podobného zaměření můžete nalézt na webové stránce tohoto projektu na URL http://latex-project.org/articles.html. Na tomto webu také najdete některé experimentální kódy tohoto projektu. Prostřednictvím mailing listu latex-l se můžete zúčastnit diskuse o budoucnosti TeXu. Stačí se přihlásit prostřednictvím E-mailové zprávy obsahující „subscribe latex-l “ na adresu listserv@urz.Uni.Heidelberg.de.

Užití TeXu k sazbě z SGML souborů

Jonathan Fine (J.Fine@pmms.cam.ac.uk) vytváří software, který bude umožňovat TeXu sázet přímo ze souborů SGML. Výsledkem práce by měl být balík maker, jenž, oproti dříve zmíněným konverzním programům (viz Převod z HTML či SGML do TeXu), interpretuje přímo zdrojový SGML soubor.

Projekt Omega

Omega je program vycházející z TeXu, který pracuje s „širokou“ vnitřní reprezentací znaků (podporuje plný Unicode verze 3). To umožňuje pracovat s většinou písem světa bez komplikací s jejich kódováním. Omega má také velmi mocný koncept vstupních a výstupních filtrů, které uživateli umožňují pracovat s existujícími překódovávacími tabulkami, atd. Dostupná je také emailová diskusní skupina: pro přihlašení pošlete spávu „subscribe“ na omega-request@omega.cse.unsw.edu.au

Omega byla poprvé vydána v listopadu 1996 půdovními tvůrci projektu (John Plaice a Yannis Haralambous), poslední verze je udržována na CTANu. Omega je v současnosti open source projektem, detaily cvs repositáře a jiné informace jsou na webovské stránce projektu (URL{http://omega.cse.unsw.edu.au}).

Implementace Omegy je dostupná jako část distribucí teTeX, mikTeX, fpTeX a CMacTeX (viz Otázku TeX/LaTeX pro různé počítače). Je také distribuována jako součást TeX Live CD-ROM (viz Otázku TeX na CDROMoch). Je též dostupná na CTANu v adresáři CTAN: omega.

Domovská stránka projektu Omega je http://omega.cse.unsw.edu.au:8080

Projekt NTS

Projekt NTS (New Typesetting System) poprvé spatřil světlo světa na Hamburgském setkání DANTE{} v roce 1992 jako odpověď na úsilí vytvořit něco lepšího, než je TeX. Cílem projektu není jen pouhé rozšíření TeXu, neboť, za prvé, vývoj TeXu byl Knuthem zastaven (viz Jaká je budoucnost TeXu), a za druhé, i kdyby bylo dovoleno dále vyvíjet program TeX, někteří členové týmu NTS cítí, že se program ve své současné formě k dalšímu vývoji prostě nehodí. Ačkoli všichni účastníci projektu jsou úzce spojeni a svázáni s TeXem, docházejí k závěru, že konečný produkt bude mít s TeXem, kromě filosofie, jen velmi málo společného.

Nejprve, navzdory výhradám vyjádřeným při zahajovacím setkání, se skupina zaměřuje na rozšíření TeXu. Úpravy a rozšíření se implementují do TeXu za pomoci standardního změnového souboru (change-file). Tato rozšíření spolu s opravdovým TeXem, vytvoří systém nazvaný e-TeX, který by měl být 100% kompatibilní s TeXem. Nadto bude možné vytvořit formát, jenž bude TeXem bez veškerých úprav a rozšíření.

Nejnovější základní zdroj e-TeXu (t.j. change-file) je dostupný na CTANu. Implementace e-TeXu jsou také distribuovány na TeX Live CD-ROMu (viz TeX na CDROMoch) a s většinou moderních volně dostupných distribucí TeXu.

Projekt vytvořil ensuremath{beta}-verzi TeXu napsanou (od začátka) v Javě. Jelikož to není TeX (v drobnostech je mírně nekompatibilní), je program znám jako NTS. Jak by se dalo čekat, první reimplementace béží celkem pomalu, ale jeho operace byla veřejně demonstrována a ensuremath{beta}-verze je dostupna na CTANu.
e-TeX: CTAN: e-TeX
NTS: CTAN: nts

Projekt PDFTeX

PDFTeX (formálně známý jako TeX2PDF) vznikl z projektu Hán Thé Thánha, postgraduálního studenta Fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně. Základní idea je velice jednoduchá: vytvořit verzi TeXu, která by na výstup dala PDF soubor místo souboru DVI. PDFTeX implementuje velice málo nových primitiv pro převedení do PDF výstupu a pro kontrolu rysů PDF dokumentu. Hán Thé Thán vytvořil PDFTeX v rámci svého postgaduálního výzkumu v oblasti počítačové sazby. Poslední verze obsahuje i podporu pro sazbu neotřelých typografických technik.

Jelikož Han už dokončil své studium, měl málo času pro práci na PDFTeXu, podpora je poskytována tímem expertů (většinou z Evropy).

Poslední verze PDFTeXu je dostupná v CTAN: pdftex a jeho různé implementace jsou dodávány jako součast teTeXu, mikTeXu, fpTeXu a CMacTeXu (viz Otázku TeX na CDROMoch). Verze vytvořená pro OzTeX je také dostupná v CTAN: pdftex_for_oztex.sit.bin.

Více se o PDFTeXu můžete dozvědět prostřednictvím mailing-listu. Pro přihlášení stačí pouze poslat zprávu obsahující text „subscribe pdftex“ na adresu majordomo@tug.org (budete požádáni, abyste vaši registraci potvrdili).

Budúce webové technológie a TeX

Otázka Konverze do HTML adresuje problémy konverzie existujúcich TeXovských dokumentov pre prehliadanie na webe ako HTML. Všetky prítomné techniky sú tak trochu chybné: odpoveď vysvetlí prečo.

Mnohé veci sa však menia s lepšou dostupnosťou fontov, „prefíkaným“ HTML programovaním a podporou pre nové webové štandardy.

• Technológie fontov Priama reprezentácia matematiky v browseroch bola doposiaľ obmedzovaná limitovaným rozsahom symbolov vo fontoch, na ktorých dostupnosť sa môžete spoľahnúť. V budúcnosti môžeme očakávať širokú dostupnosť Unicode fontov s lepším pokrytím symbolov.
• XML Jadrom rozsahu nových štandardov je XML poskytujúce možnosti pre lepšie štruktúrované značkovanie, obmedzená sa podpora už objavila v niektorých browseroch.

  Konverzia TeXovského/LaTeXovského zdrojového súboru do XML je už dostupná (aspoň prostredníctvom TeX4ht), práce v tejto oblasti pokračujú. Alternatívna technika, vytváranie XML (teda produkovanie webu priateľských dokumentov) a použitie TeXu/LaTeXu na sadzbu, je tiež celkom pokročilá. Jedna užitočná technika je transformácia XML do LaTeXu pomocou XSLT a následne jednoduché použitie LaTeXu. Ako alternatívu môžete vyskúšať sadzbu priamo z XML (viď Otázku Používání TeXu k přímému čtení XML a SGML).

• Priama reprezentácia matematiky MathML je štandard pre reprezentáciu matematiky na webe. Jeho pôvodná verzia je znateľne obmedzená, ale snahy o jej obohatenie sú na ceste. Podpora browserov pre MathML (napríklad v programoch amaya, „open-source“ verzia netscape browseru mozilla a v špeciálne rozšírených verziách Internet Exploreru) sa postupne stáva dostupnou. Existujú podklady, že používaelia TeXu začínajú tieto browsery používať. Práca na vytváranie MathML v projektoch TeX4ht a TtH je celkom pokročilá.

• Grafika SVG je štandard pre prezentáciu grafiky na webe. Hoci prirodzeným použitím je konverzia existujúcich obrázkov, reprezentácia rovníc je tiež možná, (namiesto bitových máp používaných v minulosti a zatiaľ, čo čakáme na široké nasadenie MathML). Zásuvné moduly pre browsery, ktoré spracúvajú SVG, sú už dostupné (jeden ponúka napríklad Adobe).

Projekt TeXtrace

TeXtrace je sada unixovských skriptov, ktoré používajú freeware balík na trasovanie okrajov, aby generovali Type 1 obrysové fonty z METAFONTovského bitmapového výstupu. Je nepravdepodobné, že výsledok bude dosahovať kvalít komerčne vytvoreného Type 1 fontu, ale stále zostávajú fonty, ktoré mnohí ľudia pokladajú za užitočné, ale vôbec nelákajú platených odborníkov.

Projekt začal P'eter Szab'o a jeho aktuálny stav je dostupný prostredníctvom stránky projektu na SourceForge. Fonty na CTANe hodné vašej pozornosti generované pomocou TeXtrace (okrem vlastných EC/TC fontových sád autora) sú sada CM-Super Vladimira Volovicha pokrývajúca fontové sady EC, TC, a Cyrilic LH, a sada MusixTeX fontov Takanoriho Uchiyamu.

Ďalším systémom inšpirovaným TeXtrace je mftrace: je to malý program v Pythone vykonávajúci rovnakú prácu; oba systémy sú čoraz viac používané na poskytovanie public domain Type 1 fontov.
CM-Super fonty: CTAN: cm-super
mftrace: URL{http://www.cs.uu.nl/ hanwen/mftrace/}
\TeX{}trace: URL{http://sourceforge.net/projects/textrace/}
Type 1 verzie EC a TC fontov: CTAN: ec-type1
musixtex fonty: CTAN: musixtex-type1

TeXovské prostredie prípravy dokumentov

Otázka Prečo nie je TeX WYSIWYG systém? popisuje dôvody (alebo ospravedlnenia) veľkého rozdielu užívateľských rozhraní medzi „typickými“ TeXovkými prostrediami a komerčnými textovými procesormi.

V súčasnosti konečne existuje množstvo nástrojov pokúšajúcich sa túto „dieru“ premostiť alebo zmenšiť. Jedna časť sa jednoducho zameriava na poskytovanie používateľovi čitateľných zdrojových dokumentov. Na druhej strane máme TeXmacs (http://www.texmacs.org/), dokumentový procesor používajúci algoritmy a fonty TeXu na zobrazovanie editoru aj tlač. TeXmacs nepoužíva jazyk TeX samotný (hoci medzi inými formátmi je podporovaný export a import LaTeXu). Trochu bližšie k LaTeX je LyX (URL{http://www.lyx.org/}), ktorý má vlastné zobrazovanie editoru a aj formáty súborov, ale tlačený výstup robí exportom do LaTeXu. Zobrazenie editoru vyzerá ako tlačený výstup, ale máte možnosť vkladať vlastný LaTeXovský kód. Ak používate konštrukcie, ktorým LyX nerozumie, zobrazí ich jednoducho ako zdrojový text označený červenou farbou, ale exportuje ich správne.

Kedže na napísanie editoru od začiatku tak, aby bol skutočne dobrým editorom (ako aj obsluhou TeXu), nie je náhodou, že mnohé prístupy boli implementované pomocou rozšíriteľného editoru emacs. Jednou zo skrášľujúcich vecí je zvýrazňovanie syntaxe: označovanie TeXovských tokenov, komentárov a iných vecí špeciálnymi farbami. Mnoho voľne dostupných editorov (vrátane emacsu) vedie TeX týmto spôsobom „obslúžiť“. Pod Windows je jedným z populárnejších editorov s takouto podporou shareware produkt winedt (http://www.winedt.com/). Celkom dobrou freewarovou alternatívou na platforme Windows môže byť editor PSPad (http://www.pspad.com/) podporujúci okrem TeXu množstvo iných jazykov. Medzi skrášľujúce nástroje môžeme zaradiť aj emacsovský balík x-symbol (http://x-symbol.sourceforge.net), ktorý WYSIWYG časť svojej práce uskutočňuje nahrádzaním jednotlivých TeXovských tokenov a akcentovaných sekvencií písmen za príslušne vyzerajúce znaky na obrazovke.

Iný druh nástrojov sa zameriava na aktualizáciu a skorší prístup k náhľadom sádzaného dokumentu. Nedávnym prídavkom v mnohých prehliadačoch, editoroch a TeXovských spustiteľných súboroch sú tzv. „source specials“ pre krížovú navigáciu. Keď TeX zostavuje dokument, na požiadanie vloží do vysádzaného výstupu pre každý riadok vstupu špeciálne značky. Značky sú interpretované DVI prehliadačom, ktorý môže byť nastavený, aby udržoval súvislosť medzi zobrazovanou stranou a príslušnou pozíciou vstupného súboru v editore, alebo nechať kurzor editoru skočiť na príslušný riadok podľa kliknutia do okna náhľadu.

emacsovský balík kombinujúci tento druh presunov v editore spolu s automatickou rýchlou rekompiláciou je WhizzyTeX (http://pauillac.inria.fr/whizzytex/), ktorý sa najlepšie používa s prehliadačom od rovnakého autora. Jenoduchší balík nesúci sa v podobnom duchu je InstantPreview (http://www.activetex.org/) využívajúci neustále bežiacu kópiu TeXu (bežiaceho pod názvom TeX daemon) aby dosiahol rýchleho spracovania.

Ďalší emacsovský balík nazývajúci sa preview-latex (http://preview-latex.sourceforge.net) sa pokúša vyriešiť problém vizuálnej korelácie medzi zdrojom a náhľadom priamejším spôsobom: používa LaTeXovský balík na nasekanie zdrojového dokumentu na zaujímavé fragmenty (obrázky, text, matematika, ...), ktoré nechá prebehnúť LaTeXom a vymení zdrojový text týchto fragmentov za príslušné vykreslené výstupné obrázky. Kedže nepozná štruktúru obrázkov na aktuálnej pozícii kurzoru, pri editovaní je zobrazený zdrojový text (namiesto náhľadu). Tento prístup je viacmenej hybridom prístupov skrášľovania zdrojového textu a rýchleho náhľadu (kedže pracuje v zdrojovom bufferi, ale používa náhľady vykreslené LaTeXom).

Ambicióznejším kandidátom je TeXlite. Tento systém je dostupný iba po požiadaní jeho autora; nepretržite aktualizuje obrazovku pomocou špeciálnej verzie TeXu zhromažďujúcej svoj stav do komprimovaného formátu na každej strane a používajúceho „háky“ (hooks) do TeXovského mechanizmu zalamovania riadkov na preformátovávanie odstavcom „za behu“. Týmto spôsobom môže vykresliť výstup editovaného TeXovského kódu interaktívne na obrazovku a poskytuje možnosť editovania priamo v okne náhľadu.

Takéto množstvo týchto mierne odlišných systémov môžete vidieť porovnaním riešení založených na emacse (od zvýrazňovania syntaxe až po okamžité náhľady): všetky môžu byť aktivované naraz bez toho, aby si do svojich úloh vzájomne zasahovali.

Rozličné prístupy poskytujú rozličné možnosti líšiace sa rýchlosťou odozvy, oblasťou obrazovky, v ktorej pracujú (zdrojové alebo zvláštne okno), stupňom vernosti zobrazovaného voči výstupu a vyváženosťou medzi vizuálnou pomocou a vizuálnym rozptylovaním pozornosti.
preview-latex: CTAN: preview-latex
texmacs: CTAN: texmacs